22. Now or never!

10. července 2011 v 11:46 | Šílenej |  My Life Would Suck Without You by Šílenej

Asi se po večerech přestanu vybavovat s Hope na icq, protože pokaždý to udělám, tak se tady druhej den objeví Bloncka, to už neni normální.

A mimochodem, jsem to jenom já nebo se tady pořád objevuje to samý?

Chjo, nechce mě někdo nějakým kouzlem donutit, navnadit prostě něco udělat, aby mi šlo zase psát? Za celej tejden k ničemu nepřibyl ani řádeček a vlastně ani nevim, co celý dny dělám...

Kdyby měl někdo nápad, tak dejte vědět

Šílenej


Matěje probral až po několika vteřinách trenér, který bušil na plexisklo a řval, aby tam nestál jako tvrdé Y. ,,Tak co je?" rozhodil trenér rukama, až mu málem vypadly desky na poznámky.

Maty se jen záhadně ušklíbl a s omezenými možnostmi pohybu letěl do kabiny, výstroj pochopitelně shazoval už po cestě, takže pokud mu při příštím tréninku většina chráničů bude chybět, tak ví, jak se to stalo. Dokonce ani trenér nebo Bendy, kteří ho potkali při "zdrhingu" ho nedokázali nijak zastavit, vlastně neslyšel ani slovo z toho, co na něj volali. Třeba právě u týmu skončil, ale to ho nijak zvlášť v tu chvíli neštvalo, měl jiné starosti.

Za dvacet minut autem byl přímo před domem, který mu popsal Štěpán. Maty tak docela nevěděl, co tam vlastně dělá, ale něco ho tam táhlo a zkusil svoje štěstí. Ten týden už asi po milionté vytočil Terezino číslo a čekal, kdy mu to zase utne. Dočkal se přesně toho, co si tajně plánoval.

V jednom z pokojů v horním patře domu se svítilo a na protější stěně, která byla mimochodem nějaká tmavě modrá nebo zelená, byly plakáty skupin Kings of Leon a The Clash. Blonďák sice neposlouchá ani jednu z nich, ale alespoň měl tolik slušnosti, že věděl, že to je punk-rock nebo tak něco. Trefil se, byl to Terčin pokoj a sama Fordová se objevila před oknem, chvilku tam něco dělala a předtím, co zase zmizela z "výsluní" se Matymu v uchu ozvalo 'Volaný účastník není dostupný. Zkuste to prosím později.'.

Terenc se naštvaně zvedla z postele, už potřetí jí ten blonďatý debil volá, a tak mu to musí jít zatrhnout. ,,Dej mi už pokoj!" vřískla a mobil vypnula úplně. Radši si vyslechne v úterý matku, co si vypíná mobil, když s ní chce mluvit, zatímco je na povinném odpočinku v lázních než aby pořád vstávala z postele, když se jí ten krám, co se častým vyzváněním tak vybil, že musí být na nabíječce a kabel je příliš krátký, aby dosáhl až do postele a proto musí být na stole, jak nadává. Už si ani nestačila přečíst smsku, jak moc rychlá a razantní byla. Věčná chyba.

,,Mám nápad." objevil se najednou u Terky v pokoji její otec s úsměvem od ucha k uchu a s talířem cukroví v ruce, které si postupně cpal do pusy, takže není divu, že měl celý obličej bílý od cukru. ,,Co kdybys na svátky odjela k babičce? Takový americký Vánoce jsou mnohem lepší. Navíc trocha "exotiky" nikdy nezaškodí." šveholil a kousl si do nějakého kokosového čehosi.

Terenc se jen ušklíbla, když se otočila od stolu. ,,Kdybych odjela teď, tak bych se už nevrátila a to by se máti zvencla, že nemám dodělanou školu."

,,Hm. Snaha byla." pokrčil Harry Ford rameny a strčil si do pusy zbytek toho čehosi s lopatou cukru navrchu. ,,Jdu do hospody na hokej, nechceš jít taky?"

,,Radši vynechám. Třeba někdy jindy."

,,Jak chceš. A moc tady nezlob." mrkl tatík na brunetu a s povelem: ,,Jdeme, Ferdo." se zase vzdálil.

Tereza se už v okně neukázala a Maty se rozhodl učinit odvážný krok. Chystal se zazvonit. Jenže to ani nestihl, dveře od domu se otevřely a v nich chlapík něco málo přes čtyřicet s kulichem, v tlusté zimní bundě a s nějakým smetákem kolem nohou, z čehož se nakonec vyklubala štěkající koule. S největší pravděpodobností pes.

,,Můžu ti nějak pomoct?" všiml si Harry návštěvníka z jiné planety.

,,Asi jo. Jsem Matěj Pospíšil a hledám Terezu." řekl nesměle hokejista.

,,Oh, you're the son of a bitch, who screwed my daughter?" pochopil Terezin drahý papa, která bije a aniž by si to uvědomil, tak přepl do svého rodného jazyka.

Matěj nerozuměl ani slovo, možná tak daughter, ale pro všechny případy odpověděl univerzální větou: ,,Yes, sir." (A/N: Ano, pane.)

,,Ok, help yourself in. You will certainly find her bedroom." pokrčil pan Ford rameny nechal Matyho pokračovat v cestě a sám s Ferdou si to šinuli do hospody za kamarády a pivkem.

,,Co to do háje pořád řikal?" mumlal si Pospíšil, ale i tak vstoupil, zahodil boty i bundu s čepicí, prostě všechno, co mu překáželo a jako správný detektiv pátral po svém "zahradníkovi".

,,Tak timhle myslel, že její pokoj určitě najdu." pomyslel si blonďák, když uviděl dveře v patře na konci chodby a na nich ceduli jako kráva:

A hned pod ní další "zázračnou věcičku", která vyjadřovala Terezin politický názor. A pak že jí je politika ukradená…

Pomaličku a tiše jako myška se plížil ke dveřím. Sice se chvíli zdržel u nápisů, nad kterými kroutil hlavou, ale pak se konečně odhodlal dveře pootevřít. Měl kliku, že panty nevrzaly a nebylo zavřeno, takže do toho kusu zelené fošny stačilo jenom strčit.

Fordová ležela na posteli otočená ke stěně s očima zavřenýma a už se ani neobtěžovala přikrývat peřinou

,,Terenc?" oslovil Pospíšil brunetu a ta se ze začátku jen znuděně otočila a chtěla nadávat, jak jí začíná hrabat.

,,Co tady k sakru děláš?" zděsila se a jak se rychle posadila, tak se praštila do hlavy. ,,Au!"

,,Zhmotnil jsem se, ty to neumíš?" utahoval si z ní.

,,Tak se zase rozplyň. Nemám na tebe náladu ani nervy!"

,,Klidně, ale až ti řeknu to, proč jsem přišel." mračil se blonďák.

,,Ušetřim tě toho a můžeš zase jít."

,,Ne."

,,Vždyťs mě ani nevaroval, že si sem jen tak vpadneš." skučela Tereza dál.

,,Jo, jo. Poslal jsem ti smsku těsně předtím, než sis vypla mobil. A pak mě tvůj táta pustil dovnitř."

,,Cože jsi udělal?"

,,Jo a ještě mi řek něco, co nemám sebemenší tušení, co vlastně bylo, ale rozhodně nic hezkýho." dodal a její otázku vypouštěl.

,,Co to děláš?" děsila se Fordová a než se nadála, tak ležel Maty vedle ní, aby už neměla možnost ho odtamtud vykopat, i když kdyby opravdu chtěla, tak je už dávno pryč.

,,Ani nevim. Poslední dobou sám sebe nechápu."

,,Tak se běž nechápat někam jinam. A zmiz mi z postele!" snažila se ho Terry doslova shodit na podlahu, ale i když se vůbec nehýbal, jednu ruku měl za hlavou a čuměl do stropu, tak se jí to nepovedlo.

Pospíšil ale fakt nijak nereagoval, jen občas mrkl nebo se nadechl, jinak pořád telil do stropu.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Hope Hope | Web | 10. července 2011 v 13:24 | Reagovat

vždycky nepřibude, když se spolu vybavujeme :-D ale já jsem ti nesmírně vděčná, že teď přibyla, to mi můžeš věřit =o*
ty jo,já si neuvědomila, že Matěj u Terky doma nikdy nebyl :-D
smeták kolem nohou? :-D jako čekala jsem, že bude šplhat po něčem do Terezina pokoje a ne, že bude zvonit...zklamal mě chlapec :-D
to je fajn, že yes, sir mám i s překladem, ale zbytek mám za trest, co? :-D prostě udělej si sám :-D
ale jako teda, co má znamenat ten konec? čumí do stropu a dál? to je též trouba a já si budu muset počkat zase alespoň týden, abych se dočkala pokračování, co? :-D

2 Seryn Seryn | Web | 10. července 2011 v 15:30 | Reagovat

taky jsem čekala, že poleze do výšin po rýnách a nějakých plazivých plevelů.. ale je pravda že to je všude :-D ten konec je takový.. nepředpovídatelný :-D tak se těším na další část :-)
jinak říkáš že ti utekla múza jo? u mě je to samý.. najde se jen občas.. ale teď co sem začala chodit do práce tak každý večer napíšu jednu kapitolu.. :-D docela jsem hleděla jak mi to samo jde :-D

3 faille-draco faille-draco | Web | 10. července 2011 v 16:45 | Reagovat

D: Čumění do stropu? Mě soudruh blonďák sklamal! To já včera v posteli byl jako ďábel ;-) (lehtal jsem ségru :-P )
Oba: JInak, to je naprosto D-O-K-O-N-A-L-Ý! :D  :D  :D  :D

4 Chloe M. Raddle Chloe M. Raddle | Web | 10. července 2011 v 20:57 | Reagovat

Jo, souhlas se všemi přede mnou. Snad bych jenom dodala, že jsem na vaše povídky naprosto závislá. A vždycky, když je čtu, tak mám potom nutkání používat slangové výrazy a smát se jako pako :D Ale to nevadí, možná proto ty povídky tak žeru. A taky proto, že jsou úplně dokonalý :-D

5 Delly Delly | Web | 11. července 2011 v 18:14 | Reagovat

Tak zrovna to, co bych v klidu přeložila, tu je přeložený a s tím zbytkem se mám dřít sama? :D Jinak úžasná kapitola :-) :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.