4. kapitola – Dámská jízda s „Mezzem“

13. května 2014 v 20:00 | Bičik |  Eclipse by Bičik
Další kapitola Eclipsu, kde je celkem dostatek dvojky "Mezz" (Mett s Jazzem).

A momentálně si dávám maraton Harryho Pottera, tak uvidíme, jestli mi dostatečně hrábne, abych na to "téma" něco zase napsala.




Když jsme se vrátili zpátky k "letnímu" sídlu Cullenů, Mett a Jazz se převlíkli zpátky do svého oblečení. Ani už mě nevyháněli z auta, protože usoudili, že v tom mym nekončícím výtlemu, nemůžu vnímat ani okolí a to měli recht. Štěstí, že o tomhle nemůžu říct Riley, jinak by mě zabila za to, že jsem nevnímala a nevyfotila Metta jen v trenkách. Anebo snad nosí boxerky? Kdo ví? Já jsem jen tlemící se občan.

Netrvalo to ale dlouho a ostatní pijavičky se seběhli. ,,Kde jste sakra byli?" vyjela na ně Rosalie, která tam stála s Alice a ani jedna nechápala, proč se chechtám a nemůžu přestat. Věřte mi, docela bych ráda už přestala, bolí mě z toho pořádně břicho, ale prostě to nejde, kdybyste je viděli...

,,Amber, čemu se směješ?" zeptala se Alice, kterou nejspíš štvalo, že vůbec neví, co hoši vyváděli. Cha, smůla. Velký bratr nefunguje věčně, co?

Snažila jsem se uklidnit, aby mě Alice nezjebala, když dokáže bejt údajně zákeřná, když se opravdu naštve a nakonec se mi to povedlo, i když hodně pomalu. ,,Tvuj starej na mě používá to svý mužo, tak se nediv!" napráskala jsem hned Jazze, že na mě použil tu svojí "control mood thing".

,,Mužo?" nepochopila mě Alice. Copak nezná Austina Powerse? I když ten výraz mužo používal pro něco jinýho, nevadí, to se nemusí vědět na veřejnosti...

,,Ále, tu svojí schopnost." Všimla jsem si, že na mě Mett a Jazz koukaj jak zpráskaný štěňata. Asi se modlili, abych je nenapráskala, tak jsem radši zavedla řeč jinam. To by byl asi tyjátr, že provokovali na hranici. ,,Už jste přizabili Eda?"

Slova se ujala Alice, taky proč by mi to vyprávěla Rose, jste asi upadli ne? ,,Měl dostat domácí vězení, ale Eddie použil argument, že je vlastně starší než Esme, tak od ní by to bylo jen doporučení, tak ho Esme přetáhla pánvičkou po hlavě a Carlisle ji trošku musel uklidnit."

,,To jako vážně?" Nějak si nedokážu představit, jak Esme někoho majzne pánví po hlavě.

,,Jo."

,,A verdikt je jakej?"

,,Neni, protože v tu chvíli si Edward všiml, že jste pryč," promluvila pro změnu Rose a netvářila se moc pěkně.

,,Kde jste teda byli? Nemohla jsem vás vůbec najít! Ani Edward nemohl najít vaše myšlenky!" zuřila Alice a zahlížela na svého osobního zabouchlíka a Emmetta.

Oba dva se ošívali, tak jsem se pokoušela vymyslet, jak to nějak ukecat. ,,Byly jsme u mě doma...," odmlčela jsem se, protože jsem to vymýšlela za pochodu, taky mi nemůže mozek fungovat na turbo po tom megavýtlemu, ,,...potřebovala jsem si nutně pustit nahrávání Simpsonovejch," nic moc výmluva, ale koho to žere, ,,a byl zrovna u nás na návštěvě Jacob, takže si nás nemohla vidět, Alice."

,,Co je to za blbost?" ozvala se zas Rose. Sakra zabijte někdo tu blondýnu, furt by něco měla. ,,Pokud vim, tak upíři a vlkodlaci nemůžou být na stejném místě."

,,Jacob ještě není technicky vlkodlak." To čumíš, ty nádhero, ale obávám se, že pak budu muset zavolat Jakeovi, že byl kdyžtak u nás, protože Rose je schopná mu zavolat, i když nezná jeho číslo, ale to nebude takovej problém ho zjistit.

Roseinka by měla určitě komentářek, ale Alice jí utla s tim, ať všichni padáme dovnitř. Tss, já jsem fakt magor lízt furt dobrovolně do upířího doupěte, někdo by mě měl vyšetřit!,,Ne-e, ty ne," zastavila mě Alice v půli cesty do sídla Kelly family.

,,Tebe odvezu domů." Zvedla jsem oči v sloup a odevzdaně jsem se zas snažila vlézt do Mettova megadžípu, když se mi to konečně povedlo, tak mi Alice jen tak mimochodem řekla, že Mettovou cituji: zasranou nemoderní károu nepojedem. Si naschvál počkala, až se tam složitě vyšplhám nebo jako co? No počkej, ty sensibilko.

Alice mě zavedla do garáže, konkrétně do velmi temných koutů garáže. Modlete se i za mě, aby fakt nebyla lesba a nechtěla mě nějak "potěšit", protože v tý tmě bylo vidět vážně velký kulový. Teprve až se ozval zvuk motoru a rozsvítily se světla auta, do kterýho Alice téměř neslyšně vlezla, už tam nebyla taková tma. Spadla mi čelist. Docela nepříjemný jí zas chytat vám povim. No timhle chci zkráceně říct: TY KRÁÁÁÁÁVO!!! A nemyslim tim žádnou nadávku na Alice.

"Ta kráva", z který jsem byla tak mimo, měla sklopenou střechu, tak jsem v klíďu mohla s Alice mluvit, aniž bych se hnula. ,,Hele, to si ani na chvíli s takovýma autama nepřijdete jako mafiáni? A hlavně okolí nepřijde divný, že máte samý děla?" Asi by to chtělo vysvětlit, Alice totiž měla posazenej zadek v Ferrari.

,,No, abych řekla pravdu, lidi tady v Forks jsou docela natvrdlý, takže jim to divný nepřijde," pochlubila se Alice a protože jsem byla vážně mimo… jako co byste po mně chtěli, když přede mnou stojí fáro spojený s jménem Michaela Schumachera. Sice ten jezdil ve formuli, ale vsadim se, že vlastní i auto Ferrari… tak na mě zavolala, jestli tam jako solnej sloup budu stát dál.

,,Nechceš mě pustit k volantu?" zamrkala jsem na naší sensibilku a snad jsem doufala, že jí tim nějak ukecám.

,,To zapomeň, Amber." Mít já koule, tak tohle se rovná kopanci do koulí. Vzdala jsem ukecávání upírky s věštěckýma schopnostma a posadila se na sedadlo spolujezdce.

***

Alice mě vyhodila u domu, usmívala se jak blbeček a rozloučila se s větou: ,,Pozor na tátu." Než jsem se stačila zeptat, co tim přesně myslí, už svištěla v tý čupr káře pryč. Radši jsem to nechala bejt a šla do domu.

Doma bylo celkem ticho, Tyler nikde, nejspíš zas unesl někam Riley, nebo ona jeho, těžko říct, máti byla někde s Mary a můj drahý tatíček spal na gauči u Kriminálky Las Vegas. No chápete to? Jak ho může uspat terorizovaní toho borce Nicka Stokese nějakym perverzákem? Nechala jsem ho radši spát, vyběhla k sobě do pokoje a rovnou vlítla do postele. Ten neustálej výtlem mě zkrátka vyčerpal, to byste bejvali neřekli, co?

Ani jsem se nepřevlíkala a pomalu se mi začaly zavírat oči. Už asi na starý kolena nic nevydržim. Neusla jsem ale úplně, protože jsem uslyšela nějakej randál od okna. Že by Ed neposlech a zdrh z domu? Sice neochotně ale přece jsem otevřela oči, sice byla tma jak v pytli, ale obrys postavy jsem viděla. Vyskočila jsem radostí z postele a dotyčné postavě rovnou do náruče a rovnou jsem ho líbla na tvář. Jsem nějaká aktivní na to, že jsem před chvíli málem usla, nemyslíte?

Ucítila jsem ale jak to osoba ztuhla. A sakra... v tu ránu se v okně objevil i Mett a nebejt jeho upířích reflexů, tak letí smíchy z okna. Jsem se totiž neplazila po Edovi, ale po Jasperovi. Kurva, když on mu v tý tmě byl fakt podobnej. S nevinným úsměvem nebo spíš úsměvem, kterej byste mohli nazývat "mám sakra křeč", jsem z Jaspera seskočila a snažila se dělat, že já jen muzikant z Kanady, ale ono to moc dobře nešlo, když Mett se smíchy fláknul o parapet okna.

,,Emmette," použila jsem proti Mettovi taky jednou jeho celý jméno a založila si ruce na prsou a začala jsem netrpělivě podupovat nohou. ,,bude ti to trvat dlouho, než se vytlemíš, nebo tě mám z toho okna shodit?" Mett mi na to kašlal, jenom seskočil z okna do místnosti a tlemil se dál.

,,Můžete mi říct, co tady děláte?" zeptala jsem se jich. ,,Vypadá tenhle dům jako azyl pro upíry?" Kde jsou ty časy, kdy mohli upíři dovnitř jen, když dostali pozvání?

,,Přišli jsme si přece pro pusu na dobrou noc, ne?" chechtal se mi Mett dál a nastavil tvář, aby mě provokoval. Nebejt on upír a přiznejme si to... Rileyn osobní bůh, tak mu na tu tvář letí facan.

,,No jo, promiň, Amber, ale já mám Alice," přidal se k srandě na muj účet Jazz.

,,Vážně sranda, mohli byste laskavě odpovědět, anebo mám zajít dolů za svym fotříkem a nenápadně se zmínit, že upíři se mi potulujou v pokoji?"

,,A ještě se zmiň, že ty nás sexuálně obtěžuješ," tlemil se jako vždycky vy určitě víte kdo. To už by stačilo! Ten dotyčnej to schytal taky polštářem do hlavy.

Nevěřícně jsem zakroutila hlavou. ,,Ale copak? Upírek nám stárne, že se nevyhne ani polštáři?" Mett odhodil polštář kamsi do dáli. ,,Tak co tady nacvičujete? Zaděláváte si na šmíráckou kariéru jako Ed?"

,,No tak nějak potřebujem úkryt," pochlubil se konečně Emmett a bez nějakýho ptaní mi skočil do postele, roztáhnul se tam a začal si hrát s plyšákem, co se tam válel.

,,A to jako proč?" zeptala jsem se radši rovnou Jaspera a vytrhla Mettovi plyšáka z ruky. Ten se zatvářil jak ublížené dítě, vyskočil z postele a začal šmejdit kolem.

,,Esme je tak trochu naštvaná," odpověděl Jazz.

,,Trochu je slabý slovo, brácho," opravil ho Mett, kterej se mi naprosto normálně hrabal v šuplících se spodním prádlem. Když jsem si toho všimla, zvlášť když držel v ruce mou černou podprsenku, tak jsem mu jí vytrhla a flákla ho s ní do hlavy. Sice to musela bejt teda "bolest", ale snad ho to naučí nešmatat mi, kam nemá... teda chápete, jak to myslim.

,,Jau, co je? Se můžu podivat ne? U Rose se ani nemůžu podivat, jak taková podprsenka vypadá, protože jí z ní rychlostí blesku strhnu," pochlubil se a mě se udělalo lehce nevolno, nepotřebuju vědět, co dělá po nocích s Rose.

,,To jsem vědět nemusela," zašklebila jsem se a ten zmetek využil mý chvíle nepozornosti a zas mi tu "práskačku", jak odborně nazývá podprsenku John i Riley, čmajznul.

,,Jazzi, vysvětluj naší situaci, já si tohleto vyzkoušim," tvářil se ten pitomeček jako dítě těšící se na hračku.

Než jsem ho stačila nějak terorizovat a zmocnit se svýho majetku, tak Mett vlítnul do koupelny a tam se zamkl. Tak jsem to vzdala a čekala, co mi povypráví Jazz za pohádku. ,,Takže Esme je nepříčetná, Edward má domácí vězení a určitě víš, jak jsme provokovali na hranici..."

,,Jo, to bylo dobrý, dal bych si to znova, Jazzi. Páni, věděli jste, že dneska jsou ty podprsenky vystužený, aby vám prsa držely tvar?" ozvalo se z koupelny, Jazz ho radši ignoroval a dál pokračoval. ,,Esme by nás zabila, kdyby se to dozvěděla a poněvadž Edward je teď v nemilosti a rád nám šmíruje myšlenky, určitě by toho hned využil, napráskal nás, aby nebyl střediskem pozornosti on a my bychom byli v prdeli," řekl na plný pecky "major Whitlock". ,,A teď, to důležitý, kde máš televizi?" zeptal se Jazz a skočil mi na postel. ,,Dávaj novej díl Smallvillu a to si nemůžu nechat za žádnou cenu nechat ujít."

Stála jsem tam jak přimražená a muj ksicht určitě vypadal vtipně, jak jsem se tvářila šokovaně a zároveň naštvaně. Jeden upír si zkouší mou práskačku v koupelně a druhej mi leží na posteli a touží po Clarku Kentovi, nebo doufejme, že v jistém ohledu spíš po Lois Laneový, jestli Jazz před Alice neskrývá dvojí orientaci.

,,Čéče, to je supermateriál!" ozval se Mett ještě z koupelny, aby mě dodělal.

,,A dostanem se k tomu, proč jste vlastně u mě v pokoji?" musela jsem se zeptat, když jsem se trochu z těch dvou vzpamatovala.

,,Co je to za otázku? Nikoho v týhle prdeli neznáme... teda nikoho, kdo by jako ty znal naše menší upíří tajemství," ozval se Mett z koupelny, z které konečně vylezl. Měl sundaný triko a na sobě mojí podprsenku. Jazz okamžitě vyprskl smíchy a zvalchoval mi postel z toho, jak se chlámal a aby se to úplně všechno dodělalo, otevřely se dveře. Podívala jsem se směrem k nim a srdce jsem měla v kalhotách z obavy, že to bude táta. Řekněte, jak bych mu asi vysvětlovala, že jednoho kluka mám v posteli a druhej tam stojí v mý podprsence a ještě navíc ani jeden z nich neni muj kluk?

Naštěstí to byla Riley. Chvíli stála jak přimražená, asi tuhle situaci fakt nečekala a pak taky vyprskla smíchy. ,,Ta černá ti jde k očím, Mette," chechtala se. Mett pohodil hlavou a jednu ruku dal v bok, jak nějaká modelka. ,,Proč myslíš, že jsem si ji taky vybral?" řekl nabuznělým hláskem a zamrkal. Jazz nebyl daleko od srdečního infarktu, i když teoreticky jako upír by ho dostat neměl, ale v praxi to vypadalo poněkud jinak.

,,Copak, Amber, Ed tě přestal bavit, tak sis pořídila jeho bratříčky?" No, jasně, ještě ty si ze mě utahuj, Riley.

,,No jo, Eddie je nezkušenej panic, tak se obrátila na nás, velmi zkušené borce," opět zamrkal Mett, Riley zavřela radši dveře a tlemila se tomu úkazu. ,,Že to řiká kluk, co má na sobě podprsenku... ehm, počkat, Eddie je paňáca?" odvrátila Riley zrak od pana Podprsenky žeru a podívala se na mě, jako by mi to snad chtěla vyčíst z čela.

Ozval se ale zase Mett, asi měl děsnou radost, že tady má svýho člověčího parťáka a musel se furt projevovat. ,,No jo, je to k nevíře, dokonce jsem mu i nabízel Rose, aby se radši ověřilo, jestli neni no víte... na chlapečky, ale odmítnul. Vlastně i Rose odmítla tim, že po mně hodila náš jídelní stůl..." skoro se až zasnil při myšlence na starý časy. Nutno poznamenat, že Jazz se sesunul z postele na podlahu.

,,Sakra, to abys ho do toho zaučila, když z vás dvou je nezkušenej on," posmívala se mi ta zrádná ex-blondýna a poplácala mě "chápavě" po zádech.

,,Počkat, počkat, tady se nám to komplikuje, pochopil jsem to dobře, že Amber panenský problém jako Eda nemá?" přestal se na chvíli tlemit Hale, Whitlock nebo jak chcete, prostě ten válící se na podlaze. Zmetek, beztak zas používá svý mužo, jinak by mu tak rychle nedocvaklo, co tim Riley myslela.

,,Kápls na to, Jazzíku," zazubila se Riley a tentokrát se nepoprskal smíchy jen Jasper, ale i Emmett a i se svýma "výstavníma kozičkama" si ustlal vedle Jaspera.

Odkašlala jsem si, kopla Riley do holeně, aby se to nějak zakecalo. ,,Nechceš se spíš pochlubit, kde je Tyler?"

,,Ten šel s Chrisem k tátovi na poker a řeknu ti, že se brzo rozhodně nevrátěj, takže si tady s chlapcema můžeš dělat, co chceš. Povim ti, že tuhle trojku by ti záviděl i Mike Newton," utahovala si ze mě Riley.

,,Bych řek, Riles, ale s Mikem Newtonem bych z bezpečnostních důvodů radši nic mít nechtěl," zašklebil se při vzpomínce na Mikea a všimla jsem si, že Riley nehla ani brvou, když jí Mett řekl Riles. Na to, že ona je schopná dát přezdívku každému s jakýmkoliv jménem, byla na nějaké vylepšovaní svého jména docela háklivá, ale Riles se jí očividně i líbila, nejspíš Mett dostane další body k dobru, jako by jich neměl už dost.

,,Nejsou tu na trojku, jen se schovávaj před maminkou, hrdinové," napráskala jsem je bez obalu. Tss, ještě Riley budu krmit nějakýma pohádkama, to tak.

,,No tak, Amber, ještě před chvílí si nám řikala, jaký jsme kusanci a teď zapíráš naší skupinovou lásku?" urazil se Jazz a položil Mettovi ruku kolem ramen a popotáhl. Herečka.

Mett se hned chytnul, popotáhnul ještě víc a s hraným brekem se schoulil k Jazzovi. ,,Jazzíku, ona nás zapírá."

Jazz ho pohladil po hlavě a snažil se ho utěšit. ,,To bude dobrý, Mettíku. Nažalujem jí na Lince bezpečí a všechno bude v pořádku."

,,Slibuješ, Jazzíku? A myslíš, že nám pošlou i tužky s jejich logem?" přestal Mett hrát brek.

,,Ale to víš že jo," chlácholil ho Jazz. Vážně, v týhle situaci člověk neví, jestli bejt uraženej, že si ze mě utahujou anebo z nich pomřít smíchy. A Riley z těch dvou na podlaze mi moc nepomáhala. To je cvokhaus, tohleto, ale netlemit se tomu fakt nedalo, tak jsem se na hranou uraženost vyprdla. ,,Vy jste magoři."

Mett ale pak zvážněl a odlepil se od Jazze, teda zvážněl v uvozovkách, Mett úplně zvážnět nedokáže. ,,Hele, ale tak dovíme se teda, s kym si to Amber rozdala, abychom ho Edovi mohli napráskat a on si konečně vytrhal to svý trapný háro?"

To už mě smích přešel a úplně, protože mi je jasný, že Riley mě s radostí napráská. Taky jsem k ní přiskočila, teda spíš se k ní sklonila na zem a přikryla jí pusu, protože to chtěla hned vysypat. ,,Nikdo důležitej," řekla jsem za ní, zatimco Riley nadávala, ale přes mojí ruku bylo prd slyšet.

,,Tak to bude někdo, koho známe," zamrkal významně Jazz na svého adoptivního bratra a ten mu přikyvoval.

,,Ten Anglán?" hádal Mett.

,,Ne!" vyhrkla jsem a Riley se mi vytrhla. ,,Ale blonďák to byl," řekla a já ji probodla pohledem. Mett samozřejmě zas hádal, moc blonďáků tady po Forks nepobíhalo, takže mu to trvalo trochu dýl. ,,Tvuj brácha?"

,,NE!" Ještě mě bude obviňovat z incestu. Fuj, to ať si praktikuje laskavě sám.

,,Byl blonďák. No tak dobře, blonďáků moc neznám, ale nejspíš jsi byla zoufalá a zašla za Mikem Newtonem," tipoval zas Emmett totálně blbě, že jsem protočila oči v sloup, proč ho vlastně Riley nechá hádat, když toho "osudového" blonďáka nemůže znát ani kdyby se na hlavu stavěl?

,,To určitě."

,,Tak Jasper v dobách pradávných?"

,,Sakra, Mette, odhalil si mě, hlavně to neřikej Alice. Jak si to vlastně poznal?" Jasper aby se toho hned nechyt.

,,Podle toho, jak se na tebe před chvíli Amber vrhla. To jsem Šmoula Koumák, co?" byl na sebe Mett očividně pyšný a Riley se na mě uznale podívala. ,,Tak ty se vrháš na Jaspera, jo?"

Do psí držky, kam jsme se to zas dostali? Nemůžu před nima zdrhnout? ,,To bylo menší nedorozumění," dělala jsem mrtvýho brouka.

,,Ach tááák, mimochodem, Mette, ten její první se jmenoval Chris." Mimochodem? Mimochodem?! Nejsem upír, ale asi tuhle Andersovou zakousnu!

,,Její táta?" zděsil se Jasper.

,,Ne, ty Einsteine, tenhle byl Chris Sullivan." A je to venku, ještě to sama na sebe napráskám, fakt super. I když co s tim jménem ti dva nadělaj? Najdou si ho na Facebooku?

,,Nadrženej modrookej blonďák, kterej si nechá řikat Sully a čistě náhodou žije v Kanadě?" vychrlil ze sebe Mett.

Do prdele, tak se na FB ani dívat nemusej. Jak ho sakra může Mett znát? Má nějakou skrytou zvláštní schopnost nebo co? Pokud vim, tak Cullenovi nemaj ve zvyku se kamarádit s lidma. Ale je to Mett o kterym se teď mluví, u něj nikdy nevíte co čekat.

,,Odkaď ho do hajzlu znáš?" vybafla jsem na něj, jakýpak copak. Upíři se jen tak normálně nekamaráfčotujou s nadrženýma blbečkama jako je Sully, pokud nejsou sami nadržený jak stepní kozy a to snad Mett neni, i když kdo ví... jeho a Rosein milostný život svědčí o opaku.

,,Do hajzlu? Do hajzlu? Zdá se mi to, Jazzi, nebo na mě tady slečna Gageová vyrukuje s nadávkama?" zeptal se inteligentně Los Mettos Mentálos Jaspera, který se chystal odpovědět určitě nějakou vtipnou narážkou, ale předběhla jsem ho.

,,Nedělej překvapenýho, stejnak tak mluvim normálně a odpovídej, Emmette Cullene, nebo ti zas něco poletí na hlavu a ty dobře víš, že se tomu jen tak nevyhneš." Zvlášť když tady je Riley, přece by nechtěl chlapeček před ní odhalit své sprosté upíří tajemství, ne?

,,A teď mi zas vyhrožuje, co?" zeptal se opět odborně Mett Jazze a ten mu s vážným výrazem ve tváři přitakal. ,,Už to tak vypadá, Emíku." Riley při té nové přezdívce Mettovi vyprskla smíchy, ale já se snažila si zachovat vážnou tvář, ať to kouká Emík vysypat!

,,Ehm... no..." mlžil Mett a nejspíš se snažil zneviditelnit, ale smůla, neni ta ženská z Fantastický čtyrky.

,,Jazzi, když jsi na ty sázky, tak o kolik, že se svou botou trefim do Emílkovy hlavy?" No to jsou věci, takovýhle situace mě ještě nutí Mettovi nadávat do Strašidýlka Emílka, no kdo by to byl řek...

,,O Edový vlasy?" nabídl Jazz.

To mě trochu zarazilo, sice vim, že Edíkovo háro je děsný, ale přichází to od Jazze, nositele toho nejhoršího hára pod Sluncem, tedy ještě před pár měsíci, rychle mu otrnulo hochovi, není liž pravda. ,,Co s jeho vlasama máš zrovna ty?" zeptala jsem se ho na férovku, jen doufám, že neodpoví: poměr.

,,Třeba to že jsou děsný a že by nebylo od věci, kdyby se jednou za čas nechal ostříhat, anebo ještě líp... učesat." Ta odpověď nepřišla od Jazze, ale od Riley. Sorry, boyfriende, který teď nejsi přítomen kvůli upířímu domácímu vězení, slečna Andersová má recht.

,,To sice jo, ale že to přichází zrovna od Jazze, je docela matoucí, nezdá se ti?" Riley hned svitlo, co tim myslim.

,,Pravda, možná bychom mu mohli připomenout, jak nedávno sám vypadal." Riley se zatvářila jak samotný Luckafer, teda jako Lucifer a nemyslí se tim, že se najednou přetransformovala v Jareda Padaleckiho, kterej si ho nedávno zahrál... sakra, začíná mi z tý televize jebat, ale co byste po mě chtěli, chodim s upírem, kámošim se s vlkodlakama... počkat, jsem já normální? Co to bude příště? Budu uctívat duchy a chovat pavouky a budu doufat, že jeden z nich spadne do radioaktivního sajrajtu, hryzne mě a ze mě bude Spiderman... technicky vlastně Spiderwoman, ale kdo ví, třeba by se ten pavouk chtěl držet autentičnosti a přeměnil mě rovnou v Petera Parkera. Jo, je to jasný, z tý ospalosti mi začíná hrabat a bůhvíco mi ta zrádkyně Alice přimíchala do pití, který mě tak nějak donutila vypít, když jsme jeli v tom super kusu automobilovýho průmyslu. Tvářilo se to jako normální pomerančovej džus, teď o tom začínám silně pochybovat.

Ale taky konečně k věci... kde jsme skončili? Jo, Riley tvářící se jako Luckafer zahrabala v kapse a vytáhla svuj mobil, chvíli si s nim hrála a pak ho hodila Jazzovi. Docela se divim, že Riley věřila tomu, že ho Jasper chytne, protože kdyby ne, tak je zase na dva kousky, i když je to Rileyn mobil, o kterym tady mluvíme, ten se zákonitě musel vzduchem proletět už několikrát.

Jasperovi zmizel úsměv z tváře a tvářil se jak zpráskaný štěně při pohledu na svý starý háro. Pak ještě natočil hlavu a zamračil se na mobil, snad to ještě zkoumal, jestli je to fakt von. ,,To to bylo tak strašný?" zeptal se zděšeně.

,,To sakra jo," posmíval se mu nepokrytě jeho nevlastní bratříček, kterej mu seděl po boku u postele.

,,Ty!" ukázala jsem na toho zmetka, kterej udělal sám chybu, že se vůbec ozval. Číst Riley jako Ed myšlenky, tak mě zjebe, že Mettovi nadávám do zmetků, ale nečte je, tak má smůlu. ,,Nemysli si, že estrádou s Jazzovym hárem se zakecala kauza ,jejda, znám toho blbečka Sullivana'!"

,,Jo tak, blbeček, jo? Já nejsem ten, kdo s tim blbečkem přišel o panenství. Moje první se náhodou jmenovala Jackie Danielsová, to vim přesně a ta se Sullymu nepodobala ani vzdáleně," tak trochu se zasnil při vzpomínce na další starý časy, chlapec trpí nějakou nostalgií, ne?

,,Jackie Danielsovou? To jako vážně?" chechtala se tomu Riley. Nj, buď si z nás Mett dělá šoufky, anebo ten, kdo rozjel značku whiskey Jack Daniels, je ve skutečnosti ženská.

,,Von jako někdy nemluví vážně?" ozval se zas Jasper. Čéče, on je taky nějak v náladičce a to se tvrdí, že upíři se nemůžou opít. No, v tom případě by mě zajímalo, co dělal Jasper tenhle den, když je tak vytlemenej, u Metta je to setrvalej stav, to už jsem si zvykla, ale Jazz... no čučim...

,,Z 90% nemluví," utřela jsem ho, sice co z těhle dvou lezou samý perly, ale už by opravdu nebylo od věci, abych se dozvěděla, odkud zná Mett Sullyho, ,,takže, Mette, pokud mi nechceš vyprávět i o tom, jak si skolil Jima Beama, tak by ses konečně moh pochlubit, odkud znáš Sullyho."

Mett si povzdechl, tak to je taky docela neobvyklej úkaz. ,,No tak dobře, ale líbit se ti to asi nebude."

,,To překousne," promluvila za mě Riley, která byla taky nejspíš zvědavá.

,,No, tak dobře, usaďte se pohodlně a připravte si popcorn, protože tohle vás položí," zazubil se Mett a už mě zas děsil, ale neskákala jsem mu do toho, protože to vypadalo, že to z něj taky konečně vypadne. ,,Takže bylo to jednoho krásného letního večera, co jsem ho viděl. Byl vysoký, blonďatý, statný, opálený a..." vyprávěl jak nějaká školačka, ale tak nějak jsem se neovládla a jen tak ,,pro sebe" jsem si ,,zagrrrrovala", protože to chci vědět hned teď a na Mettovy vtípky nemám zrovna náladu.

,,Je možný, že po mě za chvíli skočí?" zeptal se Mett zase Jazze. Brzo ho za to zabiju, i když na to bude potřeba motorová pila, benzín a zapalovač, ale to se v klídku sežene!

,,Já bych po tobě skočila hned!" ozvala se Riley. Buď je ožralá, nadržená, anebo modlitba Bože, Emmette, jenž si na nebesích jí ještě neomrzela, co by na to tak řekl Tylerek?

,,Jen do toho, baby." Riley hned poslechla a skočila Mettovi do náruče. Dobře asi už je trochu veselá, propašovala jsem totiž od Tyíčka z jeho ,,tajné skrýše" Jacka Danielse - jak poetické, že?

,,Hele, vy dva si podvádějte svý mladý někdy jindy a teď už konečně, Mette, vysyp odkaď znáš Sullivana a teplý řečičky si ušetři!" vztekala jsem se. Vážně, ten zmetek to naschvál natahuje, aby mě vytočil.

,,Fajn," vzdal se Mett a se smíchem se díval na veselou Riley, ale KONEČNĚ šel s pravdou ven, ,,naše famílie nechodila jen na Forkskou střední. Jsme tady teprve od mýho třeťáku, aneb Edovýho druháku." Hm, tak mě napadá, že Cullenovi navštívili víc škol, než by psychicky zdravej člověk vydržel. Kdo by, kdyby se stal nesmrtelnej, stál o to strávit celej zbytek života ve škole? V tom je nechápu. ,,A předtim jsme chodili na školu v Kanadě."

Ooooooops, asi mi dochází, kam to směřuje a nedivila bych se, kdybych nabrala odstín zelený. Jazzík si toho hned všiml, nepotřebuje číst myšlenky jako jistý upír na to, aby to odhadl. ,,Jo přesně tak, drahá Amber, chodili jsme na školu se Sullym a ještě líp... Edík s nim celkem kámošil." Že si ten exblondýna dělá prdel? Prosííííím! Sice vim, že muj... pro to ani neni název... prostě něco jako ex, ale přítel se tomu říkat nedá... Sully chodil před přestupem na Torontskou střední do nějaký ve Vancouveru, ale tohle je... DOST POJEBANÁ NÁHODA!

Nedošlo to nejen mě, ale i Riley, která vyprskla smíchy a nemohla se přestat smát. Že já jí zmasakruju? Tohle je vážná věc. Nebo ji rovnou pošlu pak za Edem, ať mu místo mě řekne: oops, příteli panici, přišla jsem "kdysi dávno" o panenství s jednim blbečkem, co nejspíš neumí říct laku na vlasy a peroxidu ne a podle Metta s Jazzem ho čistě náhodou znáš, no není to sranda?

Musela jsem fakt bejt zelená nebo bůhvíjak muj xicht zrovna vypadal, protože se mi netlemila už jen Riley, ale taky Mett s Jazzem, jako bych snad byla lepší zábava než nějakej trapnej sitcom v televizi. Možná bych byla dobrá reklama na debila, sice nevim, proč by si někdo kupoval debila, ale co by ne? V televizi je možný všechno, zvlášť v tý americký.

Řáchali se tam značnou dobu, než to rozsekla Riley: ,,Už mě to tlemení nebaví. Co si hrát?" zatvářila se ďábelsky jak na mě, tak na soudruhy upíry, kteří samozřejmě byli pro všechnu špatnost.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Anur Anur | 1. června 2014 v 22:47 | Reagovat

Po téhle kapitole opravdu nic inteligentního napsat do komentáře nedokážu. Jenom - více "Mezze", prosím. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.