CHAPTER SEVEN

20. května 2014 v 12:13 | Šílenej |  Fall For You by Šílenej
Oficiálně oznamuju, že od dnešní hluboký noci je tenhle "skvost" dopsanej... a další dva díly (s jinčim obsazenim) už jsou vymyšlený... (kdo chce vědět víc, ať hledá v rozcestníku, vim, jsem sviněNevinný)

Jo a mimochodem, žádnej koment k extrémnímu jebáni Metta s Jazzem? Tsss, nevíte o co přicházíte! >ZDE<


Byl to dlouhý týden. Profesoři nejspíš uspořádali soutěž o to, kdo studenty zdeptá víc a kdo napaří nejvíc úkolů. Nick byl sice za vodou, hlavu nemá jen na nošení klobouku, ale i tak už toho měl tak akorát a musel si trochu vydechnout a uvolnit se. A kde by toho asi dosáhl spíš než v prefektské koupelně v pátém patře v horké koupeli? Nikdy si ale nezapamatoval, jestli jsou to čtvrté dveře od sochy Borise Bezradného vlevo nebo vpravo, takže se většinou trefil až na druhý pokus. Nejdůležitější ale bylo, že se dovnitř vždycky nějak dostal a víc ho nezajímalo.

Když se konečně probojoval dovnitř, tak hned ucítil vůni různých pěn do koupele. Nějaký parchant ho předběhl. Nick se ale nemínil vracet takových schodů zpátky, pokrčil nad tím rameny a rozhodl se, že se budou muset podělit, ať se to tamtomu líbí nebo ne. Je to sice koupelna, ale vana připomíná spíš bazén, takže si Archer usmyslel, že záškodníka vyděsí a skočí pořádný kufr. No… až na poslední chvíli si všiml dlouhých kudrnatých blond vlasů, nejspíš holka, takže byl ještě rád, že si nechal alespoň ty trenky. Za harašení by k řediteli na kobereček vážně nechtěl.

Přesně jak čekal, jakmile skočil, tak voda lítala všude okolo, že u mudlů by museli věšet cedule s upozorněním na mokrý a kluzký povrch a nebezpečí úrazu. Když se vynořil, tak vypadal vážně směšně, vlasy mu normálně stylově trčí do všech stran, ale teď vypadal doslova jak zmoklá slepice s ledovcem pěny na hlavě. Nejspíš si toho byl sám vědom a hned se upravil, jenže tím zas připomínal psa, když tou hlavou vrtěl a snažil se sklepat vodu.

,,Já už myslela, že konečně uvidim ten slibovanej dáreček, co tady nechal Salazar… a to seš jen ty," posmutněla blondýna.

,,Ty na tu blbost věříš?"

,,Holka přece musí snít."

,,Pro mě za mě," protočil Nick očima. ,,Hele, neznám já tě?" zamračil se a snažil se vykoumat, odkud je mu ta holka povědomá. Ať se ale snažil, jak chtěl, tak na nic nepřišel a ta mrcha ho v tom doslova nechala chvíli plavat.

,,To bych řekla, trháš u mě rekordy v trestech."

,,Mariánko rozsviť!" plácnul se Nick do čela a nejradši by si hned namlátil. Profesorka obrany mu vážně chyběla asi tolik jako znamení zla. ,,Pardon, já nevěděl… vypadáte jinak." Ještě aby ne… odložila šaty, brýle a rozpustila si vlasy, to dělá divy.


,,Jo, vypelichaná slepice," rejpla si Fletcherová. Tolik k tomu, že by ho měla jako správná učitelka seřvat na tři doby, až by ohluchnul.

Nick okamžitě přestal s vnitřním nadáváním sám sobě a přesunul nevraživý pohled na profesorku, která z toho očividně měla legraci. ,,Ten parchant mě napráskal?"

,,Kavanaugh? Ne, slyšela tě celá škola," vyvedla ho úča z omylu. ,,Vážně jsi mluvil tak dlouho?"

,,Jo, měl jsem pifku," přiznal statný to mládenec bez mučení.

,,Moh sis za to sám, pravidla byly jasný."

,,No právě, byl jsem blbej."

,,A jen tak ze zajímavosti… jak se mi mezi studentama ještě říká?"

Nick se ušklíbl. ,,Jen Fletcherka nebo Fletcherovka."

,,Škoda, ráda bych taky nějakýho Netopýra jako má Snape."

,,Ještě mu občas řikáme Přízrak."

,,Brácha mu řikal Princ ze sklepení."

,,Vy máte bráchu?" kulil Nick svoje hnědé oči.

,,Jo," přiznala Fletcherová a tajemně se usmála, kdyby jen věděl…

,,Myles Fletcher, že jo? Vlastně ne… ten je ze školy moc dlouho, to tady Snape ještě nestrašil.

,,A to hrajem na otázky? Tak jo. Co kluk jako ty dělá ve Zmijozelu?"

,,Takže debata o kolejich, fajn, z který jste vy?"

,,To se nedozvíš," zazubila se blondýna a přihrnula si kolem sebe pěnu, aby si z ní udělala rádoby opevnění.

,,Ale no tak, vždyť o vás pořád nikdo nic neví. Možná tak, že jste z Irska a nejspíš anarchistka."

Fletcherová vyprskla smíchy.

,,A vlastně i jméno, protože ho napráskal Brumbál. Lynn, ale to se nedá nijak zkrátit nebo upravit, aby to byla pořádná přezdívka," postěžoval si zmijozelský kapitán.

,,To protože to už je zkrácenina."

,,Vážně? A čeho? Lynnette, nebo něco podobně hnusnýho, že jo?"

Fletcherová jenom zavrtěla hlavou a měla legraci z toho jak Nickovi začíná hrabat. Tolik toho ještě neřekl, pokud se nepočítá jeho nadávkový pochod přes celou školu.

,,Mužu se na něco zeptat? Nejde mi to z hlavy."

,,Co tě zajímá?"

,,Jak jste tenkrát večer kruci věděla, že u sebe měl Ulrich dvě hůlky?"

Blondýna se začala smát. Čekala něco mnohem horšího. ,,Kouzlo kolem celýho kabinetu. Když někdo projde dveřma tak mi do ruky přiletí papírek, kterej mě upozorňuje na jeho přítomnost a jestli na mě něco šije. Nebo taky ruší veškerý účinky kouzel. Třeba tys poprvý měl místo vlasů vrabčí hnízdo i s mladejma a vůbec sis to neuvědomoval."

,,Cože jsem měl?"

,,Bejt tebou, tak se spíš ptám 'od koho'."

,,To nemusim, to vim celkem přesně," mumlal si Nick pod vousy a pod vodou si mnul pěst, kterou hodlal hodně brzo někoho udeřit do ciferníku, jenže ten je tak hnusnej, že stejně nikdo nepozná rozdíl. Jedna věc vyřešená, ale na jazyku ho pálila další otázka a profesorka má pod tou svojí blond hřívou vážně mozek a těch Archerových "nenápadných" pohledů si všimla.

,,Tak už se zeptej pro Merlina!"

Archer se sice snažil ovládnout a nějak svoje nutkání potlačit, ale zvědavost mu nedala. ,,Bude zase někdy ta vybíjená?" vyhrkl jak malé dítě. Fletcherová by klidně i přísahala, že se mu zajiskřilo v očích.

,,Bavila tě?"

,,No… jo!" přiznal.

,,Zvážim to," ujistila ho profesorka. ,,Vlastně… nevíš, jak na to je madam Hoochová se školníma košťatama?"

Zmijozelák se zamračil, čuchal levárnu. Který normální člověk se ptá na takovouhle věc? ,,Nějaký klacky zralý leda tak do ohně tam jsou." Ať se snažil, jak se snažil, tak nechápal, co by s těmi zdraví závadnými kusy dřeva chtěla dělat. Leda by je vážně hodlala hodit do krbu.

,,Co je? Zkoušíš vymyslet jak mě utopit, aby se to nikdo nedozvěděl?" ptala se profesorka, když už Archer dlouho nic neříkal a drbal se buď pod nosem nebo na hlavě.

Ticho.

,,Tak to ani nezkoušej, mám po ruce hůlku," překazila mu Fletcherová veškeré plánování. ,,Ale nemám plavky a už chci odejít, takže se laskavě otoč."

,,Co?" vyprskl Nick smíchy a vůbec si to neuvědomil. Kdyby ta debilní voda nebyla plná pěny a bublinek, tak se snad i potopí a mrkne se, co je na tom pravdy, ale… ta pěna a bublinky tam byly, takže měl peška.

,,Slyšels, otočit nebo tě donutim."

Nick nad tím jen protočil oči a aby nemusel poslechnout, tak na protest vylezl z vody a došel pro profesorčin ručník, ten rozložil a poslušně s ním stál na místě.

Fletcherová zvažovala jestli to myslí vážně nebo má něco za lubem. Ale zatím to vypadalo, že nic nechystá.

,,Nedíváš se?"

,,Ne."

,,Máš zavřený oči?"

,,Jo, Merline," zavrčel Nick a vážně se skloněnou hlavou a zavřenýma očima trucoval za hradbou z ručníku a poslušně čekal než profesorka vyleze z vody. Když už byla konečně venku, tak ji do toho kusu cucavé látky zabalil.

,,Děkuju," broukla a snažila se moc neslintat a nedat najevo, co si o Nickově figuře myslí. Ten pacholek má snad svaly i na malíčkách, jak je vidět, tak mu famfrpálové tréninky prospívají víc než si myslí. Jen v trenkách by měl chodit častěji a ne se pořád schovávat pod oblečením.

,,Co jíš, že tak vypadáš?"

,,E?" absolutně Archer nechápal o čem je řeč, učitelka ale jen zavrtěla hlavou a neodpověděla.

,,V pondělí se sejdem venku před školou, řekni to i ostatním. Zahrajem si pořádnou vybíjenou."

,,Vážně?" ožil Nick a skoro si až poskočil.

,,Jo, vážně."

To už se Archer neudržel, radostně zatnul pěsti a celý se rozzářil.

,,Měl by ses usmívat častěji, sluší ti to."

,,Co?" ptal se Nick s úsměvem a až později mu to mozek zpracoval. Než to ale stačil všechno schroupat, tak ho Fletcherová shodila do vody a když se vynořil, tak zase s pěnovou chocholkou na hlavě.

,,A tohle taky vypadá dobře," smála se, když odcházela. Zmijozelák ji ještě stačil postříkat vodou, ale profesorka se jen ušklíbla a s "díky" zmizela. Nick se radostí málem utopil, když blbnul, jakmile se mu ale "udělalo zase dobře", tak si vzpomněl, že má ještě jednu věc na práci. Došel až do svého pokoje, kde se Ulrich vyvaloval na posteli a Sampey, který se zrovna někam chystal… Nick mu na cestu daroval monokl na levé oko.

,,To je za to vrabčí hnízdo, debile," prsknul Archem a prásknul za debilem Sampeym dveřmi. S úsměvem si zamnul ruce a popadl nejbližší knížku.

,,Nejseš ty nemocnej?" sondoval Kavanaugh. Nick na něj hodil nechápavý pohled, tak pokračoval. ,,Že se usmíváš, to je u tebe příznak toho, že je něco v nepořádku."

,,Naopak, všechno je v naprostým pořádku. Bude vybíjená," zubil se Nick dál, ale víc z něj už nikdo nedostal.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Hope Hope | Web | 20. května 2014 v 22:36 | Reagovat

JO! jsem čekala, že v tý koupelně bude slečna profesorka! děkuju, Šílenej, děkuju! =o) já ti za odměnu snad napíšu další kus k ty-víš-čemu...možná si můžeš dokonce vybrat ;o)
ten jejich rozhovor byla tak strašně sladký (v jistém slova smyslu a nikdo mi to nevymluví! :-D )
vážně by se měl usmívat častěji, protože s úsměvem vypadá tááák strašně dobře ;o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.