CHAPTER TEN

26. září 2014 v 17:00 | Šílenej |  Fall For You by Šílenej
Žádám o minutu ticha....

Věškerý kapitoly a díla mám v počitači, kerej je už dlouho mimo provoz a nejspíš ještě dlouho bude, v rozepsanejch mám sice připravenejch pár kapitol, ale nic závratnýho to neni, navíc je to většinou jen VA a Bičik je úplně na suchu, takže... bude to boj, ale vydržte.


Nickovi už bylo pár dní pod psa. Nejdřív si myslel, že na něj leze chřipka a že to brzy zase zmizí, jenže se tak nestalo. Dokonce i běžně velice nevšímavý Ulrich zpozoroval, že je s jeho kámošem něco špatně a tak mu přiložil pomyslný nůž na krk.

,,Hele, víš, jak ti Fletcherovka vyhrožovala znehybněnim a Locomotorem?"

,,To mi ani nepřipomínej, ropucha!" prskal Archer zpoza knížky, v tu ránu ho čtení přestalo zajímat a radši s tím pro své vlastní dobro skončil. ,,Proč to vůbec vytahuješ?"

,,Asi ty její výhružky budu praktikovat a na tu ošetřovnu tě dostanu, i kdybys nechtěl! Anebo řeknu rovnou Fletcherovce, když to s tebou tak umí a skáčeš, jak píská?" zapřemýšlel nahlas a provokoval tak Nicka, který po něm hodil botu, protože tu měl nejblíž.

,,Nikam nejdu, zvlášť na ošetřovnu ne. Nic mi není a jestli je, tak si s tim poradim sám."

,,Prdy vody, v sobotu je zápas a já ti nedovolim prohrát s nějakym debilním Przdimorem! To bych si radši vyškrábal oči a uřezal uši, jen abych toho nebyl svědkem!" prskal Kavanaugh a Nicholasovu botu, kterou zázračně chytil, se snažil uškrtit.

,,To ti klidně zařídim, máš zájem hned teď?"

,,Až se vrátíme z ošetřovny, to mi vyhovuje."

,,Co bych tam furt dělal?"

,,Řekni mi jednu věc, kolikrát za celou dobu, co jsme v Bradavicich, ses celej den flákal v pokoji? Nebo kolikrát sis čet v posteli?" nadhodil ten trouba s ksichtem tak příšerným, že se ho bojí i stín a radši před ním s jekotem zdrhá… jsme v Bradavicích, tady je všechno možné.

,,Vždycky," pokrčil Nick rameny.

,,Nikdy, kamaráde, nikdy! Pokaždý radši tvrdneš sám v knihovně! Mám tě na tu ošetřovnu teda odvíst za ručičku nebo chceš ten Locomotor? Mužeš si vybrat, že seš to ty."

Nicholas toho začínal mít tak akorát, popadl hůlku a vystřelil z pokoje jak nejrychleji dokázal, aby jeho "spolunocležník" nezačal jednat. Ale aby měla dušička pokoj, tak se skutečně šel nechat vyšetřit.

Pomfreyka se ze začátku netvářila vůbec nadšeně, protože měla ošetřovnu plnou mrzimorského týmu, které do jednoho zvalchovaly splašené míče na tréninku.

,,Příznaky?" štěkla šedivějící zrzka v čepečku a zatímco jí Archer poslušně vykládal, co se mu děje nebo neděje, tak mu zkoumala uzliny, dívala se mu do krku, nakonec prohmatala i břicho, ale přes ty jeho betonové svaly toho moc neprohmátla, tak to po chvíli vzdala. Ale i při tom všem stačila Nicka pozorovat a poslouchat. Když skončila, tak se tvářila nevraživě a dala si ruce v bok. ,,Mladíku, jestli jste si nevšiml, tak tady mám zrovna dost práce, tak proč mě obtěžujete, když vám evidentně nic není! Běžte pryč a to okamžitě!"

No když Poppy nepomohla, tak zašel alespoň za tím, jehož se bojí každý bradavický student.

,,Odejděte, mám práci," ozvalo se z učebny lektvarů podrážděně, když Nick zabušil na dveře.

,,To počká, potřebuju pomoct," nedbal Nick na jak jinak než rozmrzelého profesora lektvarů a strčil hlavu do dveří, pro všechny případy seslání kletby tělo strategicky schovával za dveřmi.

,,To jsi ty? Tak pojď, ale rychle, nemám čas," souhlasil nakonec Severus Snape po důkladném zanalyzování situace ve své mozkovně. ,,O co jde?"

,,UK do mě celej večer hučí a donutil mě jít za tou mrchou zrzavou na ošetřovnu, jenže ta mě po pár minutách vyhodila s tim, že jí zdržuju a jsem v pořádku."

,,Proč jsi teda přišel za mnou, když jsi zdravý? Myslíš, že určím diagnózu spíš než madam Pomfreyová?"

,,Sám nevim, jen vim, že je něco špatně, akorát na to nedokážu ukázat přímo."

,,Tak co ti tedy je?" zeptal se Severus otráveně spíš jen ze slušnosti, než že by ho to skutečně zajímalo. Už předem usoudil, že ten kluk dělá z komára velblouda.

,,Nic," pokrčil Nicholas rameny a brkem rejpal do něčeho, co radši nechtěl vědět, co je. Rozhodně to ale připomínalo mozek!

,,Tak to svoje "nic" trochu rozveď, jinak sem nakráčí i Kavanaugh a pak bych se vás nezbavil už tuplem," zabrblal Netopýr.

Nick protočil oči, ale začal mu papouškovat to, co před chvílí řekl i Pomfreyce. ,,Nic mě nebaví, nic mi nechutná, ani chuť k jídlu nemám. Dokonce už nejsem celý dny nasáčkovanej v knihovně, abych drásal nervy Pinceový. Skoro nespim a dokonce se i těšim na vyučováni víc, než bych přiznal."

Severus od toho svého pokusu nebo co to tam tvořil zvedl hlavu. Chvíli na Archera zíral a snažil se přijít na to, jestli si z něj utahuje, ale usoudil, že to ten trouba myslí vážně. ,,Ty mě zdržuješ jenom kvůli tomu, že se ti zbláznily hormony?" ptal se znuděně a přitom precizně utrhával nožičky cvrčkovi, které pak naházel do toho superjedu, co vařil.

,,E?" projevil se mladý zmijozelák velice inteligentně.

,,Zeptám se tedy jinak. Do koho ses zamiloval?" snažil se Snape o co nejjednodušší formu věty, aby to pochopili i ti méně chápaví jedinci.

,,Cože jsem se?" mračil se Nick a brk odhodil. ,,Do koho bych se tady asi…" pak se ale zarazil, když mu pomalu začínalo svítat. Ještě chvilku a osvětlí klidně celý Londýn.


Sev čekal, co z něj vypadne, ale zmijozelák mlčel a tvářil se jak vystrašené štěně.

,,Kurva práce!" zanadával nakonec.

,,Gratuluji k objevení Ameriky, nerad jsem ti pomohl a teď už konečně vypadni, mám spoustu práce," vypoklonkoval ho Snape ze své sluje a dokonce ho až dostrkal ven ze dveří, aby si to náhodou v půlce cesty nerozmyslel a nezačal s tou blbostí nanovo. Jako učitel si vystačí dokonale, nemusí působit i jako psychiatr amatér.

Nick se pořád nedokázal vypořádat s tím, co mu Severus řekl a proto chodil po škole, jako kdyby si snad myslel, že mu to nějak pomůže, spíš právě naopak, cestou do sklepení potkal Patsy s profesorkou Fletcherovou na chodbě, jak se o něčem baví.

,,Co ten protáhlej ksicht?" zavolala Lynn, když ho zaregistrovala.

Zmijozelák jen zaskučel, protočil oči a vrátil se tam, odkud přišel.

,,A to jsem myslela, že já jsem divná."

,,To on se vždycky vymykal tabulkám divnosti," pokrčila trpaslice rameny.

,,Něco takovýho existuje?"

,,Máma dělá u Munga na oddělení duševních chorob."

Jakmile se Nick vrátil do pokoje, tak třískal se vším, co mu přišlo pod ruku, v koupelně se dokonce i přizabil, když trefil šampónem zrcadlo a to se rozletělo na milion kousků všemi směry.

,,Tak co na tebe teda leze?" vyptával se Ulrich, když se Nick naštvaně zahrabal do postele a hůlku měl daleko od sebe, takže nehrozilo žádné velké nebezpečí útoku… leda polštářem.

,,Nic, jen vlastní blbost!" prskal Archer. ,,To se muže stát jenom mě! Jsem blbej, blbej, blbej!"
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Hope Hope | Web | 26. září 2014 v 23:42 | Reagovat

vsadím se, že za ty splašené míše může někdo ze Zmiju :-D možná bych i měla pár tipů :-D
já bych měla tip na to, co mu je, ale radši budu mlčet :-D
ha, ha, přesně to jsem si myslela :-D Nickoušek se zamiloval :-D
jsem vážně zvědavá, jak se s tím chudák Nick popere :-D a taky mě zajímá, jestli to slečna profesorka cítí stejně ;o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.