kapitola 58.: Provokace? Ne vůbec, co si to o mně myslíš?

6. prosince 2014 v 11:18 | Šílenej |  Hogwarts - Poprvé na místě určení by Šílenej
PTÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁKOVINA!


Dani se nakonec toho "úchyla" podařilo skopnout, takže skončil na zemi a skuhral, že si asi narazil kostrč.

,,To máš za TO!" zchladila ho.

Wood se ale jen zašklebil a pravil: ,,Jo, ale TO stálo za to," zvedl se ze země, odkud zamířil do křesla, zatímco blondýna pádila ke dveřím. ,,Odtud neutečeš," řekl poťouchle.

,,A to jako proč zase?" optala se nabroušeně a přitom se na něj otočila. Už s ním byla dost dlouho, ne? Tak co ještě chce?

,,Protože ty dveře jsou zaheslovaný."

Acklesová si povzdechla. ,,A to heslo mi asi neřekneš, co?"

,,Ale jo, klidně," usmál se jako nikdy předtím, jako samotný ďábel, až jí z toho srdce vynechalo pár úderů.

,,Tak co to je za heslo?" zeptala se nedůvěřivě.

Ten zmetek se vítězoslavně usmál a odpověděl: ,,Musíš přiznat, že mě máš víc než ráda."

,,Do háje, tak to asi nikam nejdu," zaklela. ,,Jak dlouho mě tady chceš držet?"

Wood chvíli přemýšlel, bylo to na něm i vidět, jak se mu v hlavě kroutí všechny ty mozkové závity na druhou stranu. ,,Ještě si to budu muset rozmyslet, ale počitám, že za hodně dlouho podle toho jak se chováš."

,,Co? Jak se chovám? Vždyť nic nedělám!" opáčila blondýna a plácla sebou na křeslo naproti němu, naštěstí od sebe byli hodně daleko a mezi nimi byl i stolek, takže ať si svalovec zase něco zkusí a kanárek mu nedopadne moc dobře!

Wood ještě něco pindal, ale kdovíco to bylo, když ho nikdo, kdo s ním byl v místnosti, neposlouchal. Pak se v místnosti zničehonic zjevilo jídlo, a tak se do něj pustili. (A/N: zapomeňte co Rowla psala v sedmym díle, jak sami vidíte, tak na to docela dost dobře kašlu!)

,,To bysme měli, co takhle se vykoupat?" zeptal se Oliver šibalsky, ale něco na tom zavánělo… anebo že by ne? Zjevil se tam totiž obří vyhřívaný plavecký bazén, který Acklesová ohodnotila obdivným hvízdnutím. Aby toho nebylo málo, tak součástí toho veledíla byla i "tůňka" s horkou vodou, která přilévala teplou vodu do bazénu skrz miniaturní vodopád, jestli se tak tomu dá vůbec říkat.



,,Něco tady chybí," mnul si bradu a hned nato se objevily plavky. Wood někam zalezl, rychle se převlékl a když se pak náhle vynořil, tak skočil ukázkovou šipku přímo do vody, jakmile se vynořil, řekl něco ve smyslu, kde se Dan courá takovou dobu.

Ta se jen znuděně otočila na ten výtvor, co si Wood přál, vzala plavky do ruky a chvíli je zkoumala, potom se zeptala: ,,To je jako páska na oko?" Velikostí by materiál rozhodně odpovídal.

Oliver se začal okamžitě tlemit div, že se neutopil. Ty "plavky" totiž měly, kdybyste to spočítali plošnej obsah maximálně deset centimetrů, takže si představte všechny ty tři části - dvě z vršku a jeden z dolejšku… navíc to bylo nějaký červeno-žlutý, asi parodoval Nebelvír nebo co.

No ale Acklesová si usmyslela, že jí nepřeveze nějaký Anglán, pardon, on je ještě ke všemu Skot, šla se převléknout tam, kam původně Wood a přála si jiné plavky, které se okamžitě zjevily, a tak se do nich hned nasoukala, pak rychle vyběhla zpoza stěny a skočila přímo k Woodovi, jako bonus ho krásně ohodila a navíc to do něj sice jen málem napálila, ale koho to štve.

,,Co to je tohle to?" zeptal se Oliverek a díval se do vody, kde se to vlnilo jako sviň, ale stejnak si mohl domyslet, jak plavky vypadají. Byly totiž jednodílné a navíc stříbrno-zelené.

,,Plavky," dělala Dani neviňátko. ,,Chtěl ses koupat, tak se koupej."

,,Tak to teda ne. Nebudeš na sobě mit něco zmijozelskýho! Pojď sem, hnedka ti to sundám!" Vypadalo to, že se Wood snaží o naštvaný tón, ale ty cukající koutky ho tak nějak prozrazovaly.

,,Kdo říká, že jsou zmijozelský? Kde vidíš jejich znak?" provokovala Acklesová, cákla na něj a snažila se odplavat. Hm, moc se to nepovedlo, Oliver "lehce poskočil" a už jí zase měl, pak se strhla půlhodinová bitva "o přežití", spíš o vysvlečení či nevysvlečení, ale to je jen detail. "Rvali" se tam až do té doby, než si Dan přála jednoduché nafukovací lehátko, na které se ihned vyškrábala a doufala, že pán ve vodě dá pokoj, ale on nééé.

,,Ehm… co to zase děláš?" ptal se Oliver, když přes Dani, která se válela na té nafukovací blbosti, hodil ruce a držel se tak nad hladinou, protože bazén byl poměrně hluboký.

,,Únikovej manévr."

,,Hm, ale moc se ti nepoved," konstatoval Oliver a když se na něj Acklesová podívala jako na debila, co to zase mele, nevysvětlil to a jen zabral za vzdálenější kraj lehátka, takže se z něj Dani skutálela přímo na něj a pod vodu.

,,TY!!!" sršely "zmoklé" blondýně z očí blesky, když se vynořila.

,,Neodolatelný úžasný mladý muži?" zkusil to ten blbeček.

,,Parchante!" utřela ho a tím i zklamala, ale na to neměl čas, protože ho hnedka čekal příval stříkanců, mezi kterými mu úspěšně zdrhla z vody, aniž by si toho drahý Woodeček všimnul.

Zatímco on bojoval s lehátkem, které ho pomalu ale jistě dostávalo na lopatky, Dani zapadla do sauny, která se tam na její přání zčistajasna zjevila. Tahle Komnata je pěkně vyčůraná, kam se na ní hrabe poštolka, která zvládá všechno možný i nemožný.

Po několika málo minutách slušného rozvalování v sauně se přihnal Wood a byl docela zadýchaný, hm, co prováděl, že ho to tak odrovnalo?

,,Co ti trvalo tak dlouho?" zeptala se Dani, aniž by otevřela oči a podívala se na něj.

,,To lehátko mě chtělo uškrtit," zasýpal.

,,CO?" vyděsila se a hned se podívala z okénka v sauně na bazén, kde plavala hromada všech možných i nemožných nafukovacích nesmyslů. ,,Vždyť mělo bejt jenom přítulný."

,,Bylo přítulný až moc, se podivej," nadával chlapeček a ukazoval si na krk a vážně, měl ho celý červený a poškrábaný.

,,Do háje, dvě pusy a hned ho málem uškrtí lehátko," nadávala si v duchu, když viděla, co se mu zase stalo.

,,Haló, vnímáš mě?" zamával jí Oliverek rukou před očima.

,,Ne," zamumlala tak tiše, že ji neslyšel. ,,Jo, jak by ne," ušklíbla se a v tu ránu se jí v ruce zjevil malý ručník, kterým mu lehce osušila krk a prsa a v pak se jí v druhé ruce zjevila flaštička Septonexu.

Když to spatřil Wood, tak se doslova vyděšeně zeptal: ,,Co to je? A hlavně na co to je?"

,,Dezinfekce," odpověděla mu bloncka, jako by se nechumelilo. Vlastně se ještě chumelit nemůže, když teprve končí září, no ale Velká Británie, tam je možný všechno. Se můžete vsadit, že po lesích jim tam běhá i nějaká růžová chlupatá koule a za ní velkej pták, co vypadá jako kráva s ocasem lva nebo něco na ten způsob.

,,No jasně, takže teď už vim, co to je, jenže mi chybí ta druhá část otázky NA CO TO JE?" zařval vyděšeně téměř na pokraji nervového zhroucení - opět.

Dan mu neodpověděla, jen sundala průhledné víčko, zkusila, jestli ta věc vůbec stříká a když zjistila, že je to funkční, tak se přesunula k Woodovi, který si zděšením div nevytrhal všechny vlasy a postříkala ho Septonexem přímo na místa, kde byl tak nehorázně podrápaný od masochistického lehátka.

,,ÁÁÁ!" zařval Wood bolestí a po pár vteřinách se až vyčerpáním svalil do pozice ležmo.

,,Ty seš mi teda hrdina," kroutila nad tím Dani hlavou a pro případ úplného nervového zhroucení nechala lahvičku s dezinfekcí zmizet.

,,Hrdina? Víš jak to šíleně pálí?" skuhral přiškrceným hláskem.

Modrooká se jen zaculila a v klídku mu odpověděla: ,,Vlastně ani ne, když to chtěl někdo stříknout na mě, tak jsem zdrhala a pokaždý úspěšně."

,,Že mě to nepřekvapuje," brblal si Skot dotčeně.

Kde se zvaly, tu se vzaly dvě velké osušky. Jednu Dani hned hodila tomu rychle dýchajícímu trotlíkovi, který se k osušování jaksi moc neměl nebo vlastně ani k ničemu jinému třeba ani k setření toho pálivého svinstva, co mu nastříkala na hruď, no spíš na prsa a krk, je s podivem, že se ještě nepočůral bolestí, i když...

No bloncka to raději moc neřešila, vzala druhou osušku a začala si dolovat vodu z vlasů, takže to bylo docela pokoukáníčko. Jeden pitomec ve stříbrnozelených plavkách s velkým bílým hadrem přes hlavu a z předklonu si žmoulal hlavu… to nebyl moc dobrý nápad dělat v jeho společnosti, vlastně ve společnosti kohokoliv, kdo se nejmenuje Luc Padalecki.

,,Ty máš tetování?" ozval se užaslý hlas kdesi daleko, Dani hned došel význam těch slov a navíc kdo je vyslovil, shodila ručníček velký asi jako Hagridův kapesník z hlavy a přehodila si ho přes sebe, jako kdyby jí zastihla náhlá zima, i když to byl holý nesmysl, když byli v sauně, kde umírali vedrem.

,,Ehm… cože?" zeptala se, jako kdyby mu nerozuměla ani slovo, ale opak byl pravdou, byla nervózní jako sviň, z toho už asi jen tak nevybruslí.

,,Ptal jsem se, jestli to máš tetování," odpověděl Wood a podal to stylem, jako by něco vysvětloval tříletému děcku, možná by s tím špuntem ale sklidil větší úspěch.

,,Néé, to se ti jen něco zdálo," snažila se z toho vylhat, jenže Oliver asi vážně nebude tak blbý, jak se občas zdá.

,,Jo to určitě. Slepej ještě nejsem," s tím se zvedl a odhrnul její zuby nehty drženou osušku i vlasy z krku. Dani jen zaúpěla. ,,Ha, nejsem a tady je důkaz," poskočil na sedačce, jako kdyby dostal z úkolu pro Snapea jedničku, že měl pravdu. ,,Co to znamená?"



,,To nechceš vědět, takže si mysli, že nic, platí?" odpověděla mu blondýna medovým hláskem a doufala, že dá pokoj.

,,Tak to teda ne. Já jsem člověk zvědavej už od přírody, takže by mě zajímalo, co to je," řekl Wood natěšeně, že se dozví něco nového a prstíčkem jí přejel po tom černém "slavném" výtvoru, až jí z toho naběhla husí kůže.

,,Říkejme tomu mladická nerozvážnost, stačí?" snažila se to zahrát za pomezní čáru, jinými slovy do outu.

,,Ne, co to je? To je Z?"

,,A jsem v háji úplně, tak přistoupíme na jinej postup - vylhání se ze situace," pomyslela si bloncka. ,,Jo, to je Z."

,,A co je tamto?"

,,Nevim, jen se mi to líbilo, tak to tam je."

Wood je vážně na ránu, když se dostane takhle do ráže a klade samé osobní a otravné otázky, jestli mu už brzy jedna nepřistane, tak kdovíjak to dopadne. ,,Hm a co to Z znamená?"

Dani chvíli přemýšlela co mu nakecat. ,,Neřeknu, budeš se mi smát," už myslela, že má vyhráno, ale to se v tomhle klukovi šeredně mýlila, on nedá pokoj a nedá.

,,Nebudu. Klidně ti na to dám neporušitelnej slib."

,,To raději ne, ještě bys zaklepal bačkorama. A stejně nevim, co ti nakecám, ale co vim jistě, tak to nebude pravda," probíhaly její myšlenkové pochody, ale pak jí něco trklo. ,,No tak fajn, ale bez toho slibu. Z jako Zorro. Filmovej superhrdina, mám ráda Banderase. Už jsi spokojenej?" Fíha, že jí to ale dalo zabral si vymyslet takovou lež. Jak čekala, Oliver se okamžitě začal smát, ale pořád lepší než kdyby ne, tím by akorát tak dokázal, že jí nevěří.

,,Prej Zorro. No to je moc," dostal ze sebe během toho tlemení kloudnou větu. ,,Tak tos mohla říct rovnou. Ale jestli to někdo uvidí, tak si bude myslet, že jsi fanda Zmijozelu," šklebil se dál.

,,A jo, to mi nedošlo," přitakala. ,,On to okecá za mě, super," mnula si ruce nad tím, jak super jí to vyšlo a Wood jí ještě ke všemu nevědomky pomáhá.

,,Jak to máš dlouho?" začal Oliver s dalším pokládáním otázek.

,,Hej, hochu nevyptávej se, ještě ti dojde, že to znamená něco jinýho," pomyslela si naštvaně, když si vydechla a zadívala se na něco strašně moc zajímavého na stropu. ,,Asi rok a půl nebo tak nějak."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Adne Adne | Web | 3. ledna 2015 v 11:50 | Reagovat

Tady se nám to začíná rýsovat.
A u škrtícího lehátka a zmijozelských plavek jsem se tlemila jak magor. A taky jaky byl Wood "hrdina" s tou dezinfekcí.
Ale docela by mě zajímalo, co je s tím tetováním,  že by to souviselo s Amíkem aneb osudovou chybou?

2 Hope Hope | Web | 25. ledna 2015 v 19:17 | Reagovat

vážně jsem čekala, že se Dani objeví v neoprenu :-D
a jako to tetování...chm, počkám si, co bude dál, protože kdo si počká, ten se dočká =o)
a tedy lehátko mě pobavilo :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.