CHAPTER THIRTEEN

28. ledna 2015 v 18:37 | Šílenej |  Fall For You by Šílenej
A titul Tatínek roku nezískává....


Sladkou tečkou na konec týdne bylo pozvání do Snapeova kabinetu. Fletcherová radostí vážně neskákala, ale co mohla dělat? Hned jak obdržela lístek se vzkazem, tak vyrazila na svou poslední, vlastně polední cestu do podsvětí, teda sklepení. Nestačila ani zaklepat a dveře se otevřely. Ne, přesvědčila se, že to haluška nebyla.

,,Tak já se snad radši vrátim později," zamumlala, když si konečně ráčila všimnout, že Severus v kabinetě není sám, ale vybavuje se s nějakým chlapíkem v drahém obleku vedle Snapeovy sbírky odpadu v láku.

,,Ne, ne," zhatil jí Netopýr veškeré marné naděje na úprk, ,,jen pojďte dál, čeká se jenom na vás… zase."

,,Hm," zabručela blondýna a neochotně překročila práh, dveře se za ní samy zabouchly. Možnost úniku je totálně v háji. Ta Snapeova návštěva se jí už od začátku nelíbila. Chlápek ve středním věku, v drahých hadrech, vycházkovou holí a s masivními zlatými prsteny pomalu na každém prstu neznačí nic dobrého, ale když se tváří jak samotný Voldemort, tak je to už tuplem v hajzlu.



A jako kdyby toho nebylo už tak dost, tak se do toho všeho přimotal i Nicholas, který se znuděně povaloval v křesle u stolu.


,,Proč jsem teda tady?" snažila se Fletcherová zjistit, proč ji Přízrak tahal takovou štreku až k sobě, když už má jinou společnost pro zkrácení dlouhé chvíle.

,,Chtěl bych si promluvit o synových trestech," promluvil rádoby sladce a přátelsky ten snob s vlasy jak po zásahu elektrickým proudem. ,,Pojď sem!" sykl příkře na Nicka, který se otráveně zvedl a ještě otráveněji se doploužil na místo, kam jeho otec ťukl zlatou špičkou hole. Snape nakonec nemluvil do větru, když s tím chtěl něco udělat.

,,Tak to budete muset bejt trochu konkrétnější, co přesně chcete vědět."

,,Nezdá se vám, že je trestán poněkud, jak jen to říct, často?"

,,Vůbec ne," vypálila Fletcherová bleskurychle a ani se nad odpovědí nemusela zamýšlet. ,,Má jenom to, co si zaslouží."

,,A jak mi vysvětlíte, že má všechny tresty od vás?"

,,Protože mi rád leze na nervy a myslí si, že tu válku vyhraje. A tady profesor Snape vám může potvrdit, že netráví všechen svůj volnej čas jenom u mě, ale i u jinejch profesorů."

Severus kývl hlavou ze strany na stranu, něco pravdy na tom bylo.

,,Proč by to dělal?" nechápal Archer starší a nevěřil ani jednomu.

,,Snaží se zlomit školní rekord."

,,To mělo bejt tajný," postěžoval si Nick jako malé dítě.

,,Mlč!" okřikl ho otec a ohnal se po něm holí, naštěstí se netrefil, navíc Nicholas uskočil dostatečně daleko.

,,Byla bych ráda, kdybyste se krotil!" okřikla ho blondýna a vůbec ji neštvalo, že je ten pán starší, vyšší i mohutnější, alespoň teď ví, po kom je Nick takový řízek.

,,Já bych byl zas rád, kdybyste se mnou jednala s úctou."

,,Když se přestanete chovat jako kretén, tak to možná uvážim," zavrčela profesorka a viděla, jak Nickově otci pracují všechny svaly v obličeji, jak se zuby nehty drží ji na místě neuškrtit.

,,Divoká."

,,Jo, proč asi?" prskla bloncka zlostně s bradou nahoře a donutila páprdu Archera k jednomu kratičkému zaváhání.

,,Nelíbí se mi vaše chování a přístup," zasyčel a udělal krok vpřed, takže už je dělilo jen pár centimetrů, plus výška.

,,Tak co s tim uděláme?" napodobila ho i Lynn a byla připravená okamžitě sáhnout po hůlce, kterou tipovala, že má Archer v té své vycházkové holi.

,,Znám vaši pověst… slečno Fletcherová."

,,Vážně? To mě je ta vaše ukradená," sladce se Fletcherová usmála a přemáhala sebe samu, aby nezačala skřípat zubama. Možná kdyby odhodila brejle, tak toho zmetka sejme bleskem, co jí čiší z očí.

,,Máte se mnou snad problém, tak si to vybíjíte na synovi?"

,,Až s váma budu chtít něco řešit, a to určitě budu, tak jedině osobně, ne přes mladýho!"

,,Řekl bych, že rozhovor je u konce," ozval se po dlouhé době Snape.

Lynn začala zase vnímat okolí, přestala se soustředit jen na toho blba. ,,Nicku, máš hodinu, tak padej," vykopla chudáka sedmáka z kabinetu a s popuzeným "Sbohem" ho sama následovala, dveře za ní jenom práskly.

Mladý Archer chvíli nemohl vstřebat celou tu podívanou a tak je jen přirozené, že mu mozek stávkoval. ,,Já vlastně teďka žádnou hodinu nemám."

,,Chtěls tam s nima snad zustat?" vrčela blondýna. ,,Promiň, ale ten tvůj fotr, grrr, je to vůl!" nadávala a kdyby mohla, tak se vrátí a toho chlapa na místě vyřídí. ,,A to půlku tvejch trestu ani nepíšu, no to by se posral do vejšky, kdyby to zjistil!"

,,Radši bych šel…" nadhodil Nick, když už hodnou chvíli jenom koukal, jak Lynn funí zlostí a ne a ne se přimět k pohybu.

,,Co? Jo. Jdem," přitakala a následovala ho. Zrovna když zacházela za roh, tak z kabinetu vyšel její nový "nejlepší přítel" a kdyby oči sloužily jako hůlky, tak po sobě právě metali jednu Avadu za druhou a nepřestali by, dokud by jeden druhého nezasáhl.

,,Běž a zašij se někam, kde tě ani jeden nenajde, myslim, že jsem ti právě dost zavařila," sykla na Nicka, když měla oční bitky dost a zašla za roh, kde sedmák čekal, co se bude dít dál.

,,Já jsem v klídku, fotrovi jsem ukradenej, to spíš vy."

,,Na mě si teď netroufne a i kdyby…"

,,Je to svině, u něj člověk nikdy neví," přiznal Nicholas a vysloužil si na to leda zamračený pohled. ,,To je na dlouho," mávl nad tím rukou a tím celou debatu ukončil. Radši se vzdálili a nakonec si šel každý svou cestou.

Večer už bylo zase všechno, jak mělo. Archer starší byl už dávno pryč, vyšuměl hned, jak ho i Brumbál poslal do háje, když si šel stěžovat a neuspěl. Fletcherová jako obvykle rozdávala úsměvy, když se na chodbě vybavovala s partou holek z Havraspáru, co chtěly učení navíc, protože se podle jejich vlastních slov přes prázdniny budou určitě nudit.

,,To snad není možný," vrtěla blondýna hlavou a celá vysmátá šla do kabinetu, ani si nevšimla, že za sebou nezavřela, ale Nick, který se tam zjevil zčistajasna stejně zaklepal.

,,Můžu?"

,,Co šiješ?" zeptala se ho profesorka, jakmile si všimla toho úsměvu od ucha k uchu. ,,Pojď dovnitř."


,,Hm a bez hůlky, to je vážný," rozváděla myšlenku dál, když si přečetla info papírek.

,,Nic nešiju, jen mám nehoráznou radost."

,,Z čeho?" broukla Fletcherová a přesunula se ke své obří knihovně, kde přerovnávala knížky a něco hledala.

,,Že konečně existuje někdo, kdo celkem bez námahy dokáže usadit fotra."

,,Jo, ohledně toho…" podrbala se blondýna na krku a snažila se vymyslet něco kloudného. ,,Asi ti to za mě dá sežrat a to jsem v plánu fakt neměla, takže…"

,,Pohoda," přerušil ji Nick v pokusu o omluvu. ,,Přes Vánoce jedu se ségrou k mámě a po škole už ho nechci ani vidět. Vlastně jsem přišel poděkovat za tu dnešní show a jak jste se včera postarala o ségru."

,,Co blbneš? Nic jsem neudělala, jen jsem ji odvedla na ošetřovnu. Jak se Sherri vlastně má?"

,,Pořád jí je špatně a dalších pár dní ještě bude a taky bude hrát i všema barvama, ale jinak dobrý. Za blbost se platí."

Fletcherová se začala smát.

,,Co?" nechápal Archer ten vtip.

,,Za blbost se platí, to mi řek brácha, když jsem se jako malá řízla při pokusu o vařeni," vysvětlila profesorka a přejela si po jasně viditelné jizvě v levé dlani. ,,Co jí vlastně bylo?"

Nick protočil oči. ,,Nepovedenej lektvar, chtěla vypadat jak ty pipky z Týdeníku čarodějek."

Lynn si odfrkla. Další holka, co si myslí, že není dost hezká, tak dělá kraviny. ,,Z toho jednou vyroste."

,,Taky jste něco takovýho zkoušela?"

To ji Nick dostal, ať Fletcherová šátrala v paměti, jak chtěla, tak si na nic nevzpomněla. ,,A víš že asi ani ne? Ale to by museli posoudit jiný," rozhodila rukama a vrátila se ke knihovně, kde zahlédla to, co hledala. ,,Hm."

,,Problém?"

,,Jen malinkej. Potřebuju tamhletu krávu velkou," ukázala prstíčkem na tlustou bichli na nejvrchnější polici, ,,jenže když si ji přivolám Acciem, tak na mě slítne půlka knihovny a to bych nerada. Nezbejvá než židle," přemýšlela nahlas. Žebřík u ní totiž nemá sebemenší šanci.

,,Já tam dosáhnu," pohodil Nick ledabyle rameny a šibalsky se usmíval.



,,A půlka knihovny slítne na tebe, to tak."

,,A že ne?" zubil se Archer dál a začal se natahovat po bichli. Přepočítal se a police byla výš než původně myslel, ale když si stoupl na špičky, tak na knížku v pohodě dosáhl.

Lynn v tu chvíli přestala myslet na to, že se sám přizabije, až mu to všechno popadá na hlavu, rozptýlilo ji Nickovo povytažené tričko, pod kterým skrýval enormně nabouchaný pekáč buchet barvy karamelu.

,,Pro Merlinův plnovous, co v tom je?" chrčel Nick, čímž přerušil čumendu, když mu bichle spadla do náručí a on ji s potížemi donesl na stůl, kam s ní hodil. Stůl se naprosto oprávněně zaviklal a prohnul pod tou tíhou.

,,Látka příštího tejdne."

,,Vždyť to je těsně před Vánocema," úpěl.

,,No právě," usmála se profesorka tajemně a s díky a zamáváním Nicholase vyprovodila z kabinetu. Když zavřela, tak se zády opřela o dveře a rukou se ovívala, to jeho bezchybné bříško a úsměv ji rozpálil.

Z knížky se nakonec vyklubal sborník vánočních kouzel a vychytávek na doma, ale zkoušet si to mohli kdykoliv po školních chodbách, aby alespoň trochu přispěli k výzdobě hradu před vánočním plesem. A když už je řeč o plese. Od té doby, co Nickův otec z Bradavic tak rychle vysvištěl, tak se Nick nepřestal usmívat na všechny strany a o plese tím překvapil i všechny rodiče, kteří ho znali třeba jen z doslechu a přijeli se podívat.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Hope Hope | Web | 14. února 2015 v 22:10 | Reagovat

ty máš jediný štěstí, že v kapitole nemáš fotku Nicholasova "pekáče buchet", protože to by ses ani teď nedočkala komentu :-D ono jako i ty fotky, co tady máš mi daly zabrat...ach, ten úsměv 8-)
hrozně se mi líbilo, jak setřela jeho tátu! to jsem rukama nadšeně tleskala, jako malé dítě :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.