CHAPTER EIGHTEEN

19. srpna 2015 v 23:09 | Šílenej |  Fall For You by Šílenej
Randíčko...


Už něco málo přes dva měsíce Nick s Lynn před širokým okolím úspěšně tajili, že tráví ve společnosti toho druhého víc času, než by měli. Pořád je tady ta možnost, že Brumbál ví fakt všechno a tím pádem i o tom, že tvoří pár, ale Salazar to vzal, kdyby ředitel Bradavic cokoliv namítal, tak by se vůbec nezdráhal vyjádřit svůj nesouhlas. Nick navštěvoval profesorku obrany s železnou přesností skoro každý večer, tresty od ní už dostával spíš jen tak sporadicky, takže aby nevyšel ze cviku a přiučil se jak správně a pořádně drhnout podlahy a záchody hradu založeného už roku raz dva dělal průšvihy u jiných profesorů a třeba taková McGonagallová si z magora Archera v podstatě udělala vlastního otroka. Nick se dokonce tak moc snažil, že nakrknul i jinak zcela nekonfliktní profesorku Prýtovou, od které vyfasoval trest na celý týden, asi se mu ale to sbírání bylinek v polozasněženém a zmrzlém Zapovězeném lese tak líbilo, že mu po návratu pokaždé kolosálně hrabalo. Anebo to byly účinek bylinek, co cestou posbíral, teda jestli nechodil hulit trávu s kentaurama.

Jak už bylo zmíněno, Nicholas se kdykoliv měl trochu volného času, zastavoval v kabinetě obrany a přitom si dával velký pozor, aby ho nikdo neviděl. Už kolikrát to vzal zadním vchodem z učebny, aby zkontroloval, že v kabinetě nikdo nepřekáží, takže už Lynn ani moc nepřekvapilo, když za sebou slyšela vrzající dveře.

,,Áhoj."

,,Hoj," odpověděla Fletcherová jako robot a aniž by zvedla nebo natočila hlavu, pokračovala v opravování štosu esejí.

,,Co to děláš?" ptal se Archer na očividné, ale u téhle profesorky se pokaždé děje víc než jen to, co je na první pohled patrné.

,,Zlobila jsem, jsem po škole," odpověděla jako malé uražené dítě a několika dokonale rovnými čarami přeškrtala půlku pojednání o bludičkách, které si někdo spletl se světluškami.

,,Tak to je hodně tvrdej trest," uznal zmijozelák znalecky a začal Lynn masírovat ztuhlá ramena, čímž si vysloužil její plnou pozornost a několikrát slastně zavrněla jako kotě.

,,Co děláš dneska večer?"

,,Nic co bych nemoh zrušit, proč?" začínal se Archer zajímat, masáž nechal masáží a sedl si na kraj stolu.

,,Jen mě tak napadlo, jestli bys třeba náhodou nechtěl něco podniknout." Tajně doufala, že bude souhlasit, proto se snažila nahodit i plachý výraz, kterým ho většinou donutí k čemukoliv.



,,No ne, ty si se mnou domlouváš rande!"

Lynn pokrčila rameny. ,,Když tomu tak chceš řikat."

,,Páni, rande," utahoval si z toho Nick s úsměvem od ucha k uchu a provokativně si navíc začal mnout bradu.

,,Víš ty co? Radši tomu tak neřikej a zapomeň, že jsem s tim vůbec začla," urazila se blondýna a obrátila pozornost zpátky k rudé spoušti na papíře před sebou.

,,A to zase ne! V kolik a kde?"

,,Po večerce, Astronomická věž."

,,Hmm, porušit školní řád a to hned v několika bodech, tak to tam rozhodně budu!" slíbil celý rozjařený.

,,Takže máme rande."

,,Takže máme rande," přitakal Nick. ,,Ale teď musim letět, nebo mi Sev přiškvaří krovky, že jdu pozdě!" zaprskal těsně předtím než dal blondýně pusu na rozloučenou a vyběhl z místnosti. Fletcherová se jen usmívala, jak za tak krátkou chvíli stačil pochytit její slovník a toho úsměvu se nezbavila až do sedmé hodiny, kdy jí horliví prváci dali pěkně zahulit, když si sami od sebe vyžádali trest, že ani nevěděla kam skočit dřív a komu urvat hlavu jako prvnímu, jak byli přehnaně aktivní v úklidu nejzaneřáděnější chodby na škole a běžný dozor alias Filch byl Norriska ví kde.

Večerka pro pátý ročník a výš začíná v devět, ten kdo s tím přišel, by se nad sebou měl taky trochu zamyslet, no ale budiž. Až do půl desáté byl Archer pořád ještě nezvěstný.

,,George," zahalekal, jakmile rozrazil dveře.

"Best" objevil se ohnivý nápis z toho nejvzdálenějšího koutu místnosti. Aneb proč si hrát na Marco Polo, když bývalí severoirští čutálisté taky splní svůj účel a většina osazenstva bradavického hradu nemá ponětí, kdo to je.

,,Seš nějakej rozdováděnej."

,,Asi jsem se dole u Seva něčeho načuchal, co naděláš," mávnul nad tím Nick rukou a hupsnul si vedle Lynn na tvrdé dvojkřeslo, na které hned na to nadával. Taky Brumbála už dávno mohlo napadnout vyměnit nábytek a pořídit pohodlnější křesla. Kdyby byl trochu prozíravý a představil si, co všechno se v astronomické učebně děje kromě hodin astronomie, tak by to byl život o dost jednodušší pro všechny… hm nebo právě z toho důvodu zuby nehty bojuje za nábytek z masivních fošen. Svině jedna nepřejícná!

,,Prosim tě ty už u něj nic nečuchej ani neochutnávej," smála se Fletcherová, když viděla Nicka, jak se vrtí a zapomněl, co vlastně dělá a chtěl udělat dál. Prostě byl jak zmatená lesní včela. A jeho "hahá", když si náhle vzpomněl a ještě si ťuknul na čelo tomu jen nasadilo korunu.

,,Jasně, jasně," přitakal i když tak úplně nevěnoval pozornost s čím vlastně souhlasí.

,,Nicku?" začínala se profesorka už vážně bát a zkoumala mu oči, teplotu a jestli se náhodou nepotí.

,,Nó?"

,,Víš jistě, že ti nic není?"

,,Jasňačka," zazubil se, ,,koukej, co mám," pokračoval v zubení a odněkud se vytasil s ubrouskem a v něm zákusky. ,,Cestou jsem vobral ty paka s plandavýma ušima z kuchyně."

,,Myslíš skřítky?" ujišťovala se Lynn.

,,Jo ty. Nemluvil jsem snad tvym jazykem? Slyšel jsem to u Tommyna."

,,To ne, výrazy i výslovnost byli přímo ukázkový, já jen že jsem udělala podobnej vtip," mrkla Fletcherová a z podlahy podala piknikový koš plný mňamek z kuchyně a několika lahvemi máslového ležáku.

,,Vedeš!" uznal Nick svou porážku a spojil cenu pro vítěze i poraženého v jednu a sklonil se pro pusu. ,,Promiň, že jdu pozdě, u Seva se to protáhlo a věř tomu nebo ne, ale tady jsem asi tak potřetí v životě, takže jsem se maličko ztratil."

,,Jak je to vůbec možný?"

,,Astronomii jsem se vždycky vyhejbal jak Filch kartáčku na zuby," pokrčil Nick rameny, ale to mu nijak nebránilo vizitýrovat obsah koše. ,,Použiju tvoji vlastní hlášku: tak už to konečně vybal," zabrblal a aniž by zvedl oči věděl, že Lynn pálí nějaká otázka na jazyku.

,,Většinou maj lidi strach jen říct jméno Severus Snape, ty seš samej Sev sem, Sev tam, čim to je?"

,,A jak bych měl jinak řikat svýmu kmotrovi, pan Snape?"

,,Kmotr?"

,,No já si ho nevybral," hájil se Nick, ,,ale asi bych neměnil, je dost dobrej. Doteď bych nadával a prskal na všechny kolem, kdyby mi neřek, že tě miluju."

Fletcherová vyplázla oči, že se až sama divila, že si je nemusela vracet zpátky do jamek. ,,Počkej moment, vrať se kousek. On o mě ví? O nás?"

,,Né, simtě, to by si mě dávno podal, kam jsem dal mozek, no a co teprv fotr," mávnul nad tím rukou jako nad úplně normální věcí. ,,Jen mi oznámil, že jsem se zamiloval, protože sám bych na to nepřišel, sotva jsem přišel na tebe."

,,Když už jsme u toho, jak víš, že to jsem já? Co když jde o někoho jinýho? S takovou Patsy jste si začali rozumět."

,,V tý době mě nikdo tak nesral, abych na něj musel myslet a řvát mentální nadávky ve dne v noci," řekl Nick s plnou pusou vína a až zpětně mu docvaklo, co to plácnul. ,,Ups, to vyznělo…"

,,Docela pravdivě, až na tu část s mentálníma nadávkama, to je pěknej kec. A jen tak ze zvědavosti, kdo mě vystřídal na postu úhlavního nepřítele Nicholase Archera?"

,,To je těžký, se nemužou dohodnout, kdo mi pije krev víc, ale asi zrovna vede McGonagallka."

,,Adekvátní náhrada, ale stejně asi začnu žárlit."

,,Copak ty nejsi naštvaná za to, co jsem řek?" ptal se zmijozelák asi po minutě naprostého ticha, kdy s úžasem sledoval, jak Lynn přešla jeho podřeknutí.

,,Ne proč? Mě někdo skákat po hlavě jako já tobě, tak nezustanu jen u nadávek, jak mentálních, tak verbálních. Já bych si to s nim vyřídila jinak."

Nick nahlas polkl vzduch. ,,Tohle je jedna z těch chvil, kdy se tě fakt bojim. A jak přesně by sis to vyřizovala?"

Lynn Nicholase provokativně a zároveň něžně pohladila po tváři. ,,Brouku, buď rád, že to nevíš."

,,Vim jistě, že realita je určitě mnohem horší než cokoliv, co si dokážu představit, takže od toho radši dám pracky pryč."

,,Správný rozhodnutí."

Archerovi to ale pořád nedalo a i přes svůj stav nenadálého rozjaření mu mozek šrotoval a musel se zeptat. ,,Nechci si stěžovat nebo tak, ale proč jsme vlastně tady? U tebe je to taky dobrý."

,,Jenže ode mě není vidět na nebe."

,,Stejně je tam vidět kulový, jen pár teček," mávnul nad tím rukou a hodil si do pusy poslední zbývající hrozen.

,,Jenže dneska ty tečky, jak řikáš, maj padat ve velkym."

,,Co?" divil se Archer a málem se udusil kuličkou vína, co vyhodil do vzduchu a právě chytil do pusy. ,,Dneska padaj hvězdy?"

,,Technicky vzato je to roj meteoritů, ale klidně si to mysli," smázla to Fletcherka a děkovala bohu, že profesorka astronomie je mimo školu a tak mají volné pole působnosti.

,,Ten mozek mi nějak víří," začal Nick nanovo z úplně jiného soudku. Holt takhle to vypadá, když někdo dlouho čuchá výpary ze Snapeových výtvorů. ,,Jaks tenkrát věděla, že chci zlomit rekord v počtu trestů?"

,,Co?" nechápala a až po krátkém šátrání v paměti na to přišla, ,,Jo, tohle. To jsem jen tak plácla a náhodou se trefila," mávla nad tím blondýna rukou, zatímco Nick se rozesmál.

,,Dost dobrá trefa."

,,Dík, děkuju moc," utahovala si Fletcherová sama ze sebe a klaněla se na všechny strany, což v sedě nebo spíš pololeže šlo poněkud špatně.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Hope Hope | Web | 26. srpna 2015 v 20:21 | Reagovat

ježiš, ti jsou tak sladcí až se divím, že mě z nich nebolí zuby ;o) ale nestěžuju si, jsem ráda, že se konečně někam pohnuli...opovaž se jim to pokazit!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.