CHAPTER NINETEEN

8. října 2015 v 12:26 | Šílenej |  Fall For You by Šílenej
Pokračováni randete... a s politováním vám oznamuju, že mám vymyšlenej další díl nekonečný ságy padavek=všechno s "fall" v názvu v podkategorii Hogwarts... aneb už se pohybuju mezi 15 a 20, takže "sranda"...


,,Zatraceně!" zaklela Lynn, jakmile se ocitli na pochybné diskotéce pořádané v Astronomické věži, když kolem dokola po celé učebně začaly blikat světla jak při požárním cvičení.

,,Co? Co je?" rozhlížel se Nick poplašeně na všechny možné strany.

,,Přivolals Filche," protočila Fletcherová oči. Ten vometák taky zkazí všechno, co se jen dá. ,,Teď koukej ani nemuknout!" varovala Nicka s připravenou hůlkou v ruce.

,,Co s tim chceš dělat?" ptal se Archer přidušeně a o to víc se začal bát, v momentě, kdy viděl, kam hůlkou směřuje a navíc pomalu začíná mizet sám sobě před očima. ,,Jo tak, zastírací kouzlo, takys mě mohla varovat," brblal už kompletně neviditelný.

,,Zmlkni!" sykla profesorka těsně předtím, než se dveře rozletěly dokořán až se odrazily o zeď a vrátily se zpět. Školník nezklamal a stál mezi nimi spolu s aristokočkou po boku jako sám bůh, do kterého mu chybí tolik věcí, že nevim kde začít s výčtem.

,,Fletcherová, co tady děláš?"

,,Přišla jsem sledovat roj meteoritů, počitám, že tak do pěti minut to začne. Připojíte se ke mně?" nadhodila a zeširoka se usmála.

Argus Filch nakrčil nos, až ukázal několik dosti zanedbaných zubů. Nick nekecal, že se ten pán vyhejbá kartáčku.

,,Fletcherová, přiznej barvu, co tady děláš?"

,,Už jsem řekla," pokrčila blondýna rameny a modlila se, aby ta micina nechodila moc blízko a vyčmuchala Nicka.

Filch se ostražitě rozhlížel kolem a mermomocí chtěl najít něco, co by proti Lynn mohl použít, jenže měl smůlu a všechno se zdálo být v naprostém pořádku. ,,Já tě stejně jednou dostanu, můj čas přijde!" slíbil, tím se rádoby rozloučil a i se sípající koulí chlupů se odporoučel, samozřejmě za sebou nezapomněl prásknout dveřmi jak pravá primadona.

,,Hm, to bylo až podivuhodně jednoduchý," mluvila si Fletcherová sama pro sebe.

,,To protože za tebou viděl první padající hvězdy."

,,Sakra, to mě ale uráží, že mi uvěřil. Jak já k tomu teď přijdu?" našpulila rtíky a sedla si zpátky na křeslo z kterého musela tak narychlo vyskočit na nohy. ,,Nicku, kde vlastně seš?" vzpomněla si a dívala se kolem sebe, jestli neuvidí pochybně mihotavý obraz, ale nikde nic, na to byla v místnosti až moc velká tma. Než se nadála, tak se s výkřikem překvapení "vznášela", jak ji Nick přepadl a vzal do náručí.

,,Že já tě uhranu?!" vyhrožovala.

,,Když jsem přežil tejden výslechovýho teroru od nemilosrdnýho komanda tvejch bráchů, tak už přežiju všechno. Nezapomenutelný jarní prázdniny. Nikomu bych to ale nepřál. Zvlášť Mylese, při pouhý vzpomínce na něj mi běhá mráz po zádech," blábolilo to pako páté přes deváté, zatímco Lynn ho bez jeho vědomí vracela zpátky do původního zcela viditelného stavu.

,,Neměl jsi s tim souhlasit, já tě varovala."

,,No vono se dost špatně odmítá, když Tommyn přišel osobně až do školy a došláp si na mě."

,,Protože to je parchant a věděl, že si tě Myles podá a nenechá na tobě nitku suchou. A jen tak pro zajímavost se ještě drželi zpátky, obzvlášť Myles," ujistila ho.

,,Hm, tak to jsem rád, že se do mě nepustili naplno."

,,To bys měl a teď si něco přej, když ti padaj ty hvězdy," ukázala na kupoli a tu spršku venku, tím Nicka rozptýlila, vymanila se mu z náruče a vlezla si zpátky na křeslo, aby měla lepší výhled na noční oblohu.

,,Proč bych si něco přál, když všechno, co potřebuju mám? Co chceš ty?"

,,Tak se na to podiváme," odkašlala si Lynn a ze zadní kapsy kalhot vytáhla seznam. ,,Bod číslo jedna: vodkokotěni Archera."

,,Nevim, co to slovo znamená, ale určitě splněno. Teda pokud nemluvíš o starším Archerovi," zarazil se.

,,Ne, řeč je jen o tobě. Bod číslo dvě: zbavit Nicka jeho přístupu 'jsem 24 hodin denně znuděnej, popřípadě nevrlej'."

,,A to dopadlo jak?"

,,Na výbornou. Bod číslo tři: napálit Nickovi trest za průser, kterej udělám sama."

,,Ha! Já to věděl! Takže to už je taky alespoň čtyřikrát splněný."

Lynn se usmála. ,,Jak jsou ty chlapi nevšímavý. Po sedmý jsem to přestala počitat." Nick nafouknul tvářičky a trucoval až do přečtení dalšího bodu, kdy měl zase komentář a tak to šlo pořád dál až se dostali k bodu číslo čtrnáct. ,,Jet do Kanady."

Archer se podrbal na hlavě, tohle mu nějak zavánělo. ,,Co je kruci v Kanadě?"

,,Kanaďani," utahovala si z něj Lynn a přitom mluvila jak Skot, čili neandrtálec.

,,Tak proč mluvěj francouzsky?"

Blondýna pokrčila rameny. ,,Jsou to divný patroni."

,,A stejně tam chceš jet?"

,,Jo, chlapi v uniformách jsou sexy a když navíc jezděj na koni. Vrrrn. Zdá se mi to, nebo tady začíná bejt nějaký teplo?" provokovala a začala se i ovívat rukou.

Nick začínal vidět rudě, okamžitě po ní skočil, zalehl ji a zahájil lechtačku. ,,Já ti dám Kaďáky, žádný takový, nikam nepojedeš!"

,,Proč ne?" vysoukala ze sebe bloncka po dlouhé době, když ten atentátník na chvilku přestal.

,,Co bys tam chtěla dělat? Zase učit?"

,,Jasňačka, další děcka by se mě znova ptaly na to samý. Na sourozence. Co si myslim o famfrpálu. Jestli jsem čistokrevná. Jaký jsem měla na škole zvíře. Na kolej. A kolik jsem měla kluků."

,,No tak to by mě taky zrovna zajímalo," zbystřil Archer a lačnil po drbech.

,,Proč? Vždyť přece víš, že mám jen čtyři otravný bráchy," krčila Lynn rameny a přemáhala sama sebe, aby Nickovi nevyprskla přímo do obličeje. Chudák.

,,Moc dobře víš, že myslim tu kolej a kluky, zbytek už jsem se dávno dozvěděl," nahodil Nick svůj 'mě jen tak nedoběhneš' pohled.

,,Kecáš!"

,,Ne-e. Sourozence máme vyřešený. Famfrpál hraješ jen rekreačně, nejradši jako střelec nebo chytač, když ti nic jinýho nezbejvá. Nemáš v sobě ani kapičku nečistý krve, viděl jsem váš rodokmen. A na škole jsi měla potkana, jen abys děsila spolubydlící, to mi zas řek Tommyn."

,,Náhodou byl Popelka můj nejlepší kamarád, na rozdíl od lidí nic nevykecal. A taky jsem ho měla…"

,,Vycvičenýho, aby po každým, kdo se ti nelíbil, startoval zubama. To vim taky," tvářil se Nick pořád jako největší šéf.

,,Teď začínáš děsit ty mě."

,,Taky už bylo načase," zazubil se, debatu nijak neukončil a místo toho se překulil na záda a v tichosti sledoval roj meteoritů, který už běžel v plném proudu. Čím dál tím víc děsivější.

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Hope Hope | Web | 11. října 2015 v 17:28 | Reagovat

mně se tak strašně líbí, když do sebe vzájemně "rejou"...a děsí se :-D ale ze všeho nejradši mám, když jsou spolu a šťastní ;o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.