CHAPTER TWENTY TWO

21. února 2016 v 16:14 | Šílenej |  Fall For You by Šílenej
Jo, taky moc nevěřim tomu, co teď řeknu, ale je to pravda: po víc letech než dokážu spočitat píšu Bradavice, takže se za pár kapitol mužete těšit na novej matroš a ne trpět jen tim přepsanym aušusem... teda v případě, že to ještě vůbec někdo čte Smějící se

A teď... rodinné drama!


,,Co tady děláte?" obořila se Fletcherová na ty dva trouby, hned jak za sebou třískla dveřmi a vypadala jak fúrie.

,,Celý dny nás zazdíváš, tak jsme se rozhodli skáknout v persóně."

,,Celý dny? Jaký celý dny? Co to zase meleš? Šili jste do mě celej včerejší večer, ty hlavo skopová!" prskala na Tommyna. ,,Ty pomlč, hlavo dutá!" nevynechala ani Derycka, když si všimla, jak se bratrovi posmívá a taky by rád něco dodal.

,,Ty fakt nejsi ráda, že nás vidíš co?"

,,Podivej se mi na obličej a odvoď si sám."

Kluci si vyměnili pohledy, ale pro vlastní bezpečí nic neřekli, když viděli, že sestřička má hůlku nebezpečně blízko… sice za nimi na stole, ale pokud není zamotaná v ocelových řetězech až po zuby, pověšená za nohy v desetimetrové výšce a mezi ní a hůlkou není alespoň betonová zeď s kovovými výztužemi, tak jí nic nezabrání ji jakýmsi doposud nezjistitelným způsobem získat.

,,Kterej byl ten vůl, co s tim přišel?"

,,Myles!" prohlásili kluci svorně a ani přitom nemrkli.

Lynn si je měřila nasupeným pohledem. ,,Možná si to myslel, ale nahlas to neřek, dokuď jste nezačali!"

,,Ty vole, vidíš, jak dobře ho zná?" drknul Deryck do Tommyna. ,,A jak moc znáš mě?"

,,Aha, takže ten vůl seš ty," zaměřila se na Tommyna, který se díval jinam, aby se neproflák, jenže právě to udělal, takže je to jedno.

,,Fajn, byl jsem to já, ale považuju to jako jeden ze svejch nejzářnějších momentů!" hájil se starší z bratrů.

,,Tomu ty řikáš zářnej moment?" nevěřila Lynn vlastním uším.

Dokonce i Deryck na něj zíral jak na debila. ,,Tak to potom nechci vědět, jaký máš nezářný momenty," zdrbnul ho.

,,Zrovna ty drž kušnu. Měnit se na psa a lízt holce do pokoje, když má barák plnej koček byl fakt geniální nápad."

,,Držte kušny oba dva!" zarazila Lynn tu přehlídku debilních nápadů. Ještě by se dozvěděla o něčem, o čem zatím neměla ani ponětí a o to vážně nestála.

,,Ale vážně, teď je nejvhodnější chvíle mu všechno říct a připravit ho. Víš, kolik by nám ušetřil práce?" ryl Tommyn nanovo.

,,Už jsem řekla, že ne. Zrovna teď řešim jiný problémy, nepotřebuju další."

,,A jaký? Nicky se pořád snaží zjistit v jaký jsi byla koleji?"

,,Počkej, von to furt neví? To je lama!" smál se Deryck a schytal za to akorát tak vražedný pohled od sestry. ,,Už mlčim."

Lynn protočila oči a přešla ke stolu, kde v rychlosti naškrábala vzkaz.

Řešim pitomce. Vrátim se brzo.
L.

,,Co to tam zase tvoříš?" držkoval Tommyn.

,,Dělám si make-up, jako co bys asi řek, že to vypadá?"

,,Hele, nemaluje se přitom obličej?"

Tommyn pokrčil rameny. ,,Nejsem holka, nikdy jsem se nemaloval. Co já vim, co všechno se s tim dá dělat."

,,Divy, bráško, divy."

Nebylo zbytí a Lynn musela vyrazit na krátkou návštěvu domova, jinak by se těch dvou pitomců nezbavila nejspíš ani Avadou, protože by se ti šmejdi vrátili jako duchové a drásali jí nervy o to víc. Holt to nemá lehký. Sotva ale vešli do domu, kluci se rozutekli každý vlastním směrem a nechali sestřičku napospas jejímu osudu. Všechny bratry má v malíčku, takže věděla přesně, že nejstarší z Fletcherů, Myles, bude u krbu v obýváku… a taky že nezklamal a byl. Oheň dělal skvělé pozadí pro jeho dokonale kulatou hlavu na ježka.

,,Takže tě přece jen donutili?" spíš jen konstatoval, když se ohlédl.

,,Buď to nebo je předhodit Brumbálovi, kterej jako na potvoru nebyl v ředitelně."

,,Těžká volba," uznal a sledoval Lynn celou dobu než si sedla do vedlejšího křesla, pak se očima vrátil k rozdělané práci před sebou. Na stolku měl šachovnici jen se samými stříbrnými figurkami okolo krále s jedním černým střelcem zamíchaným mezi pěšáky.

,,Plán ti pořád nevychází?"

Myles se podrbal na bradě. ,,Ne tak jak bych si přál." Ať se snažil, jak chtěl, tak prostě nedokázal přijít na způsob jak najednou pochytat všechny Smrtijedy, co mají prsty ve smrti jejich rodičů. ,,Tak co je? Nepřišla bys jen protože tě ty dva blbové přitáhli."

,,Potřebuju pomoc," procedila skrz zuby. Myles nic neříkal, jen ji pohledem vybídl k pokračování. ,,Chci dostat Archera."

,,Vždyť o tom se celou dobu dohadujem," vyletěl Myles a figurkou, která se povalovala daleko ode všeho sejmul krále a všechny figurky okolo taky popadaly jak hrušky ze stromu. ,,Vidíš, takhle jednoduchý to je. Stačí říct slovo."

,,Bez použití Nicka!"

,,A jsme zas u toho," brblal Fletch a plácnul se do stehen. ,,Je to jeho synátor, bylo by snadný se dostat do jejich úzkýho kruhu a pak je dostat hezky jednim vrzem. Kdy už to pochopíš?"

,,Archerovi je úplně jedno, jestli je Nick jeho synátor nebo ne. Potkala jsem ho. Jde mu jedině o dobrou pověst a jestli má naleštěný boty."

,,Přehoď kvalt!" zarazil se. ,,Tys ho potkala? Kdy? Proč o tom nevim?"

Blondýna nad tím v podstatě mávla rukou. ,,To už je dlouho… ale řek by ještě větu a asi už by dávno nebyl mezi živejma a já si užívala společnost s mozounama v Azboši."

,,Taky jsem k tomu jednou neměl daleko. Měl štěstí, že jsme byli na veřejnosti," prsknul Myles zlostně. ,,A copak najednou ta změna? Ještě včera jsi byla i proti tomu jít mu po krku."

,,Nutí Nicka se oženit… brzo."

Myles se skoro až usmál, jak stačí málo ke změně názoru. ,,A ne s tebou."

,,To… v tom to neni."

,,Vim, že to nechceš slyšet, ale asi to vážně jinak nepude."

,,Ne!" vřískla Lynn, zvedla se a vyrazila pryč. Myles ji díky svým dlouhým nohám okamžitě dohnal. ,,Nepošlu ho mezi Smrtijedy!"

,,Já se snažim, fakt zkoušim vymyslet i nemožný, ale nikdo z nás se mezi ně nedostane, ani kdybysme našli někoho jinýho, ne tak rychle jak potřebuješ. A Snape neni tak vysoko, o všem se dozvídá až na poslední chvíli a nestačí nám dát vědět. Potřebujem Nicka uvnitř."

,,Ty ses prostě rozhod a přes to vlak nejede, že jo? Radši si poradim sama," vrčela a z očí jí sršely blesky.



,,Samas viděla, že jsem Nickovu figurku držel mimo, co to šlo…" volal na ni Myles marně, ale už slyšel jen třísknou dveře.

,,Tak co chceš dělat teď?" vynořil se ze stínu Tommyn, který potají celou dobu poslouchal, zatímco Myles dál zíral na zavřené dveře a přitom rozmýšlel odpověď.



,,Dáme jí čas do konce školního roku."

,,A když ani pak nesvolí?"

Myles si povzdechl. Jejich poslední žolík by radši nevytahoval. ,,Pak budem potřebovat Rhyse."

Tommyn situaci dost přesně vykreslil, když zahvízdal zvuk padajícího letadla a následný náraz.

Lynn pěnila jako ještě nikdy, takže si pro vlastní bezpečí dala několikahodinovou procházku. Kdyby se doma nehádali na denní bázi, tak by bylo něco špatně, ale tentokrát to bylo hodně přes čáru a někdo nejspíš brzo přijde k újmě.

Jakmile se vrátila na hrad, vztek ji v tu ránu přešel, když našla Nicka u sebe v posteli, jak spinká jako miminko, i když se asi snažil zůstat vzhůru soudě podle toho, že spal při světýlku a s otevřenou knížkou v ruce. Chvíli ho nehnutě pozorovala, pak toho ale přece jen nechala, chůzí alá Apač cupitala okolo a udělala, co potřebovala, aby si mohla konečně taky lehnout. Byl to dlouhý den. Nick v polospánku otevřel oči, aby zkontroloval situaci, něco naprosto nesrozumitelného zamumlal, přitáhl si Lynn blíž k sobě a zase natvrdo usnul. Typický chlap, není důvod proč ho nemilovat.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Raduš Raduš | 24. února 2016 v 22:22 | Reagovat

Moc děkuji za další dílek, užila jsem si ho a teď jsem zvědavá, jak budou situaci řešit dál ;-)

2 Hope Hope | Web | 1. dubna 2016 v 22:52 | Reagovat

Tommyn a Deryck se objevili, takže je o srandu postaráno :D
kéž by jen Nicky...
dokonale kulatá hlava ostříhaná na ježka...já chci Mylese domů...i když stačil by asi i Tommyn :D
Nick, který spinká jako miminko? to bych chtěla vidět ;o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.