CHAPTER TWENTY FIVE

14. června 2016 v 12:06 | Šílenej |  Fall For You by Šílenej
Oooooooooooooooooooooch usmiřovačka...


Deja vu je hnus. Nick Archer o tom ví svoje. Už zase na chodbě potkal Ulricha, jak s výrazem vraha kráčí naproti a snaží se Nicholase ignorovat, co to jen šlo. Nick se ale od minule poučil a neudělal stejnou chybu, aby svého kámoše přišpendlil na zeď, jen když procházeli kolem sebe, tak mu jako by se nechumelilo oznámil: ,,Nikdy si ji nevezmu."

Ulrich se uprostřed kroku otočil a skoro se až hystericky rozesmál. ,,Budeš muset, je to dohodnutý. Tatík ti to nedovolí, to tě spíš zabije."

,,Ani tak si ji nevezmu," pokrčil Nick rameny a vrazil si ruce do kapes a zastavil se na místě.

,,Seš snad úplně blbej? Umřeš jen, abys nebyl ženatej se Sarafine?"

,,V tom to není, Sarafine mi nevadí," mračil se Archer a otočil se k Obludáriu čelem, aby alespoň viděl, kdy na něj letí pěst nebo kletba, když už měl rozhodnuto, že se nebude bránit ať se stane cokoliv.

,,No tak co potom teda?

Nick neodpovídal, zarytě mlčel, kmital pohledem z místa na místo a tvářil se jak ublížené štěně, čímž dával Ulrichovi přemíru času na dedukci.

,,To jak seš věčně k nenalezeni, ty máš holku!" vypísknul Kavanaugh nevěřícně přesně jako holka.

Archer pořád nic neříkal, ale nijak neodporoval, takže to Ulrich správně považoval za souhlas. ,,Kdo to je?" vyzvídal jak správná drbna lačnící po informacích. Alespoň že ta jeho nevraživost byla najednou pryč.

,,To ti nemužu říct."

To cosi jako zrzek zklamaně zaúpěl. ,,Nekecej, že je z Nebelvíru!"

Nicholas zase nic nepotvrdil ani nevyvrátil, dokonce ani neházel své pověstné vše říkající pohledy jak je u něj zvykem. Navíc pořád nevěděl jistě, že je Lynn odkaz Nebelvíra.

,,A kvůli nějaký nebelvířance se necháš klidně zabit? Proč prosalazara?"

,,Není to jen tak ledajaká holka. Nedokážu to vysvětlit."

Ulrichovi to vážně šrotovalo, seč mu síly stačily. ,,Ty seš v tom až po uši, že jo?!" Kavanaugh nevěřil vlastní dedukci a aby ho to neporazilo, tak se musel opřít o stěnu. Tohle zjištění na něj bylo už fakt moc silný. ,,Dělat hrdinu jen kvůli sukni…" mumlal si nevěřícně. ,,Nebo je to snad kluk?" Nick ho za tu otázku zpražil takovým pohledem, že je div, že vůbec přežil. ,,Se jen ptám no, jak je vidět, tak tě vůbec neznám…" brblal ublíženě skoro až neslyšně. ,,Ty vole, zamilovanej Nicholas Archer, to mi nikdo neuvěří! Co ještě mi uniklo?"

,,Zrovna ty pomlč, ty seš do Sarafine taky pěkně udělanej, jinak bys pořád tak nevyšiloval!" prskal Nick a věděl, že se trefil do černého.

Ulrich napodobil kamarádovo chování a taky zarytě mlčel a zíral do země hodnou chvíli, než mu to hmota v lebce sešrotovala. ,,Do háje, asi máš pravdu!" vyjeknul, když si všechno uvědomil. ,,Nesnášim, když máš pravdu!"

,,Někdo z nás dvou musí mit mozek," rozhodil Nick provokativně ruce a na tváři měl něco jako náznak úsměvu. Pravý úsměv nasadil, až když do něj Ulrich šťouchl pěstí.

,,Musíš bejt tak dokonalej?"

,,Nejsem dokonalej… mám úsměv trochu nakřivo," smál se Nick a schytal za to další pěstní šťouchanec do ramene.

,,Vole!"

Válečná hůlka konečně zakopána aneb Bradavice budou ještě chvíli stát.

,,Jenže co teď s tim. Sarafine navrhla útěk, jenže to se snadněji řekne, než udělá."

,,Brzdi koně, co?"

Ulrich byl v takové eufórii, že má zpátky kamaráda, že ani nezavnímal neobvyklé slovní spojení. ,,Přemejšleli jsme o tom, že kdyby to bylo jen trochu možný, tak bysme spolu utekli, za všechny ty nervy to tady nestojí, ale určitě bysme se nedostali daleko a už by nás našli. A víš, co se děje potom…"

Nick nasadil svůj zamyšlený výraz a mozek mu pracoval na plné obrátky. ,,To není vůbec špatnej nápad. Vlastně je to ten nejlepší nápad, co jsi kdy měl!"

,,Já vim, ale jak to udělat, aby nikdo z nás neskončil na tisícovky kousíčků, nebo alespoň v hrobě? Na to potřebujem silný páky a nikoho, kdo by nám s tim dokázal pomoct, fakt neznám."

V tu chvíli se na konci chodby zpoza rohu zjevila profesorka Fletcherová a neovladatelně kolem sebe máchala rukama, snad jako kdyby se zamotala do pavučiny, podle toho jak prskala, nadávala a snažila se ze sebe něco sklepat. Oba kluci si jí okamžitě všimli a to neurčitého názvu v jejich hlavách začalo pracovat nanovo. Blondýna zbystřila a okamžitě věděla, že je neměla potkat, zvlášť když viděla, jak se oba tváří.

Nick si založil ruce na prsou a mrknul na Ulricha.

,,Myslíš?"

,,U-huh," přitakal Archer souhlasně a vycenil zuby v úsměvu, čímž profesorku vyděsil, když se ale přidal i Kavanaugh s tou samou pózou, tak už vážně začínala větřit malér.

,,Seš si jistej?" ujišťoval se Kavanaugh.

,,U-huh," zopakoval Nick a začínal rozšiřovat svůj "tohle už je v kapse" úsměv. Vážně děsivý.

,,Jsem ráda, že už spolu zase mluvíte a nepoužíváte pěsti, ale jestli se na mě okamžitě nepřestanete takhle koukat, tak vám něco udělám a navlíknu to tak, že to bude vypadat jako nehoda při sestupu z Ben Nevisu!" varovala je Fletcherová a nebezpečně mhouřila oči. Sice sama od začátku věděla, že nejspíš dělá chybu svého života, ale stejně se k nim pomaličku po malých krůčcích přibližovala stylem "přilep se na zeď a dělej, že tam nejsi, třeba si nevšimnou", když se ale protáhla kolem kluků a oni se za ní otočili s těmi samými výrazy, tak toho začala mít už dost. ,,Vyklopíte to nebo si mám pomoct kouzlem?"

Nick znova mrknul na Kavanaugha, který protočil oči a zaskřípal zuby, ale přece jen kápnul božskou: ,,Potřebujem pomoct." A aby si profesorka nemyslela, že je to podfuk, tak jí z ramene zhnuseně spinknul pavouka.

Fletcherová kmitla pohledem z jednoho na druhého, ale moc to neřešila, stačilo jí, že jsou konečně v klidu a řekla prosté: ,,Za dvacet minut, můj kabinet, a ať to stojí za to!" A s tím se vypařila jak pára nad hrncem, že to zmijozeláci ani nestačili postřehnout.

,,Snad víš, co děláme."

,,U-huh," zopakoval Nick, aniž by vnímal… proto taky schytal pohlavek.

,,A přestaň s tim "u-huh", znervózňuje mě to."

,,U…" zkoušel to Nick znova, ale když viděl jak je Ulrich připravený mu zase jednu vrazit, tak přestal.

,,Radši mi vyklop všechno o tý tvý holce… bavíme se pořád o holce, ne?"

Nick se usmál. ,,To se v žádným případě nestane," zavrtěl hlavou a vydal se na cestu na kolej, následovaný zvědavým Ulrichem, který z něj pořád tahal bližší informace, nedozvěděl se ale ani slovo.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Hope Hope | Web | 18. června 2016 v 19:55 | Reagovat

mělas pravdu, prskám, je toho málo =oP :D
Ulrich je vážně jak holka...možná ještě horší :D
a to Nickovo neustále u-huh :D
jsem zvědavá, jestli jim pomůžou =o) takže šup, potřebuju nášup ;o)

2 Remi Remi | Web | 20. června 2016 v 20:43 | Reagovat

Super kapitola, doufám, že brzo přibude další :-D  :-D  :-D
Těším se, jak to dopadne :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.