CHAPTER TWENTY SIX

14. července 2016 v 16:17 | Šílenej |  Fall For You by Šílenej
Percy Jackson! Whoops, špatnej fandom...nebo ne? Muhehééé...


Přesně ve sjednaný čas měla profesorka Fletcherová návštěvu. Nick ani nestačil doklepat, když mu najednou dveře zmizely před obličejem.

,,Není čas ztrácet čas, dovnitř!" ozvalo se z dálky, tak vešli.

Nick jako neohrožený vůdce odporu šel první, hned za ním se držel Ulrich a k profesorčině překvapení nebyli sami, přivedli si s sebou i Sarafine, která vypadala, že v tu chvíli neumí do pěti počítat… i když umí do šesti! Bledule se nedůvěřivě rozhlížela všude kolem sebe, div se sama neuškrtila svými dlouhými zrzavými vlasy, jak jí bylo v kabinetě nepříjemně. Doslova nadskočila, když za ní práskly dveře.

Lynn nad zrzčinou přítomností mávla rukou, beztak se k tomu připletla jen náhodou. ,,Takže proč jsme tady?" začínala být zvědavá a ani jim nenabízela místo, stejně by si nesedli, na to vypadali až moc nabuzení.

,,Potřebujem se ztratit z povrchu zemskýho a nejlíp i z rodokmenu," pronesl Ulrich a měl z toho takovou radost, že se až děsivě zubil.

Fletcherová vykulila oči a pozorně si všechny prohlížela. Ne, nedělali si legraci. Obzvlášť Nick, který na ni na tajňačku mrknul.

,,A já to mám zařídit, co?" vydedukovala si blondýna dost přesně, ale jako kdyby to nebylo už předem jasné, tak kluci kývali hlavami o sto šest. Archer navíc přidal svoje "u-huh", fakt to začíná bejt protivný. ,,Proč jste si vybrali zrovna mě? A nezkoušejte na mě znamení, že jsem se objevila na tý chodbě!"

,,Všichni víme, že jste byla na irským ministerstvu, tam kráčí o velký prasárny!"

,,No dovol, jen máme koule na šméčka, do kterejch se nikdo jinej neodváží strčit čumák. V tom je rozdíl."

,,Když chcete," pokrčil Ulrich rameny, ať už je to jak chce, tak je pravda někde uprostřed.

Nick si odkašlal, čímž na sebe upoutal pozornost. ,,Nemohli byste mluvit po našem? Když se takhle spojíte, tak vám vůbec nerozumim." Když jsou odděleně, tak to ještě jde, ale jakmile se spojí, tak je v háji.

,,Já jim jo," pokrčila Lynn rameny.

,,To jsou Skoti, to neplatí," brblal Archer.

,,Hele, kámo, já jí taky většinu času nerozumim," ukazoval Kananaugh na profesorku prstíčkem a vůbec mu to nepřišlo jako urážka nejvyššího kalibru.

,,Přestaňte se vykecávat jak dvě holky a vyklopte, jak si to představujete," protočila Fletcherová otráveně očima.

,,Mysleli jsme, že bysme odjeli ze země a už se nikdy nevrátili," krčil Obludárium rameny.

,,Jenže tatíčci by si vás snadno našli a podali," doplnila Lynn. Kluci souhlasně přikývli. ,,A je vám jasný, že ve třech budete "málo" nápadný, že jo?"

,,Proto se rozdělíme. UK se Sarafine se vypařej těsně před svatbou."

,,A Nicholas až bude čistej vzduch... nebo než se rozpoutá peklo."

Fletcherová se mračila a zamyšleně všechny tři zkoumala. ,,Hm, vy to máte vážně vymyšlený. S tim se dá pracovat," uznala. Mozek jí začal pracovat na plné obrátky a byl k nezastavení. Zrovna chtěla něco říct, když krb vyplivl zelený papírek, který profesorka ještě za letu chytla, aniž by se moc snažila a urychleně si ho strčila do kapsy, jako kdyby se nic nedělo. Jenže to nečekala, že z krbu začnou létat barevné papírky jako o život. Kromě několika zelených se jí podlaha začala plnit převážně modrou a červenou. Lynn protočila oči, kouzlem vyprázdnila koš, který nastavila tak, aby do něj napadalo co nejvíc určitě jednoslovných zpráv.

,,Co se to děje?"

Fletcherová se ušklíbla. ,,Moje rodina je šílená, nic, co by vás mělo znepokojovat."

Nick se na blondýnu mračil a snažil se o improvizovanou seanci čtení myšlenek, ale měl smůlu, nic se nedozvěděl.

,,Než budem pokračovat, mužete mi jít zatim zalejt Petúnii do učebny?"

,,Koho?" valil Archer oči. Nějaká nová cizí osoba pro něj byla naprostou novinkou.

,,Moji masožravku."

,,Proč se jmenuje Petúnie?" ptal se nedůvěřivě Ulrich.

,,Protože brácha, kterej mi ji dal měl spolužačku a její ségra se jmenovala Petúnie. Ještě nějaký nepodstatný otázky?"

,,Ne, dobrý," pohodil Obludárium rameny, chytil Sarafine, která mu celou dobu stála po boku a ani nedutala za ruku.

,,Sarafine, na moment," zastavila je Fletcherka. Ulrich profesorku chtěl přetáhnout koštětem po hlavě, zatímco zrzka nevěděla, co se zase děje. Naštěstí situaci zachránil Nick, když kamaráda popostrčil ke dveřím vedoucí dolů do učebny.

Zmijozelačka nervózně přešlápla z nohy na nohu a zahryzla se do spodního rtu. Vůbec netušila, co se na ní chystá, ale ať už to bylo cokoliv, tak se jí to od samého začátku nelíbilo.

,,Tak to vyklop, co se děje?" pobídla ji profesorka, navíc když viděla, že to nebude dlouho trvat a Skotka se sesype, tak jí kouzlem přistrčila křeslo, aby si konečně sedla. A hned bylo líp.

Sarafine se nervózně ušklíbla, u členů Zmijozelu velice netypická věc. ,,Asi nevím, na co narážíte."

,,Celou dobu jsi tady jen stála, šila sebou a pořád se ti něco nezdálo."

,,To n…"

,,Nesnaž se, i teďka je to vidět, tak ven s tim. Nechci riskovat, že ty dva nechám o samotě moc dlouho, něco tam dole najdou a už definitivně rozbořej školu," brblala Lynn a snažila se pootevřenými dveřmi do kabinetu zahlédnout kluky, jenže byli mimo záběr.

,,Ten jejich plán. Co když to nevyjde tak, jak si vysnili? Co když na to rodiče přijdou?"

,,Dokud se to nezkusí, tak nevíš. Jo, ten jejich plán je nedovařenej, ale s trochou přípravy vyjde. Na něco se tě zeptám. Chceš pořád skákat tak jak ostatní pískaj nebo se konečně poprvý v životě zařídit podle svýho, aniž by do toho někdo kecal?"

Na zrzce bylo jasně vidět, že nad tím uvažuje. Stačí jen přitlačit na těch správných místech a vítězství je na dosah.

,,Můžu ti vymazat tuhle vzpomínku a všechno bude zase normální, volba je na tobě. Co to teda bude?"

Sarafine zvažovala všechny možnosti, co jí právě napadaly. Málem si až vyrvala vlasy, jak to bylo těžké rozhodnutí, navíc poletující barevné papírky taky zrovna dvakrát nepomáhaly v koncentraci na problém, nakonec se ale zhluboka nadechla a řekla: ,,Jdeme tedy za kluky, ne?"

Lynn se s velkou úlevou usmála a společně vstaly z křesel.

,,Proč nám pomáháte?" nedalo to zelenoočce se nezeptat. Něco jí na tom pořád nesedělo. Kdo je takový magor, aby se dobrovolně hnal proti Smrtijedům a pletichaří proti nim?

,,Mám slabost pro Romea a Julii," odpověděla Fletcherka jednoduše.

Zrzka se mračila o sto péro, vůbec netušila o čem nebo o kom je řeč.

,,Slyšelas někdy o chlápkovi jménem Shakespeare?"

,,Nemůžu říct, že ano."

,,Už kdysi dávno napsal nejtragičtější romantickej příběh o dvou lidech ze znepřátelenejch rodin, jenže Romeo a Julie se do sebe okamžitě zamilovali a přes to vlak nejede. Rozhodli se proto, že se i přes nevoli rodičů vezmou a utečou. No, došlo k chybce v komunikaci a místo útěku se zabili. Ten konec se mi nikdy nelíbil..."

Sarafine ale dál čučela jak zjara. Nepobrala jediné slovo.

,,Jsem ze Severního Irska, jdu proti proudu. Porušuju pravidla a cestou nakrknu všechny, co to jde," shrnula Lynn veškerou pointu vypravování, když Romča s Julčou nezabrali. To snad jako vysvětlení náhlé pomoci stačí.

,,Aha… tak dobře," přitakala Sarafine, i když to pořádně nezpracovala, ale přestala to řešit, protože sešly schody do učebny, kde Nick s Ulrichem drbali na katedře, z které si udělali improvizovanou sedačku a přitom škádlili chudinku Petúnii, která je za odměnu několikrát rafla za to, že jí ruší, když má svoji rozjímací hodinku.

,,Tak jo, mládeži," spráskla blondýna ruce a zmijozeláci stáli ve zlomku sekundy kolem ní v půlměsíci. ,,Můj návrh je takovej, že vám pořídim nový identity, k tomu veškerý potřebný lejstra, těsně před odjezdem vám i permanentním kouzlem upravíme fasády a pro svoje vlastní bezpečí se už nikdy nevrátíte zpátky do země."

,,Upravit fasádu? Co to znamená?"

,,Trochu tě zkrášlíme," odpověděla Lynn Ulrichovi.

Nicholas vyprsknul smíchy. ,,Tak to ani kouzlo nedokáže," smál se a schytal za to pohlavek od Obludária.

,,A to je všechno?" ujišťovala se Sarafine.

,,Ts, sotva jsem začala," řekla blondýna uraženě. Copak jí mají za úplného lempla, co nic nedotáhne?

,,Každej za chvíli dostanete zvláštní runu na kořen jazyka, kde nebude vidět, ta zabrání vyzrazení tajemství, respektive týhle konspirace. Těžko se zjišťuje a ještě hůř odstraňuje. Takže kdykoliv o tomhle všem budete chtít mluvit jinde než tady, tak to prostě nepude a basta!" Runování sfoukla hned při první příležitosti.

,,A to už je teda všechno?" zkoušel Obludárium. Ten jejich původní plán byl mnohem jednodušší, začínal se děsit, k čemu se to právě upsal a jak rychle to tý ženský šrotuje v hlavě, když takovou složitou akci dokázala vymyslet během několika málo minut.

,,Né, ještě třešnička na dortu… nehodlám nic riskovat, bude nutná nitroobrana!" Zmijozeláci jako jeden muž zaúpěli. Ta představa je evidentně taky moc nenadchla.

Hm, už jen stačí vybrat si u Snapea službičku, která měla být původně něco úplně jiného, aby Ulrafine prohnal peklem a pořádně je v nitroobraně proškolil. Jak se už před pár dny dohodli spolu s ředitelem, o Nicka se Lynn postará sama, takže to nikomu ani nepřijde divné. Prostě když se daří, tak se daří… snad to vydrží.

,,Tak, teď už je to prozatím všechno. A jsem vyříz, dveře víte kde jsou. Uvidíme se ráno na hodině." S tím se profesorka rozloučila, brala schody po dvou a zmizela v kabinetě, kde se vrhla na stvoření huláka, který pořádně seřve tři bratry v triku.

,,To bylo… zvláštní," shrnul Ulrich bizarní čtvrthodinku, kterou si právě všichni prožili, rychle se z toho ale oklepal a zase začal být zvědavý. ,,Co ti to tam řikala?"

Sarafine se ušklíbla. ,,V podstatě, že je naprostý magor."

,,Ať si je vyšinutá jak chce, hlavně, že nás dostane z týhle sračky!"

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Remi Remi | Web | 15. července 2016 v 10:11 | Reagovat

Honem přihoďte další kapitolu!
Jinak Petunie je velmi trefné a u popisu Romeo a Julky sem se tež dobře vychlámala :-D
Závěr zní: CHCU DALŠÍ KAPITOLU a těším se na důkladnou úpravu fasády :-D

2 Hope Hope | Web | 18. září 2016 v 20:56 | Reagovat

Ulrich se zubil? ano, to je děsivý!

kterej brácha chodil do školy s Lily?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.