CHAPTER TWENTY SEVEN

5. srpna 2016 v 13:23 | Šílenej |  Fall For You by Šílenej
Kdo další sjíždí youtube místo toho aby dělal něco produktivního?


Všichni studenti sedmého ročníku úspěšně složili závěrečné zkoušky OVCE, někteří nad očekávání dobře, někteří…neměli tak velké štěstí, ale všichni do jednoho prolezli, to je hlavní. Profesor Snape si dal jistě na oslavu flašku ohnivky, že se po sedmi neskutečně úmorných letech konečně zbavil dalších břídilů a s trochou štěstí je už nikdy v životě neuvidí. Sen každého učitele (pokud se nejmenuje úchyl a masochista Brumbál).

Mraky se začaly pomalu ale jistě stahovat a soudný den se blížil. Akce "ber nohy na ramena" vrcholila. Od konce roku měli první a zároveň poslední schůzku na veřejnosti. Nicholas Archer se tvářil nanejvýš znuděně, aby na sebe nepoutal příliš pozornosti, ale zdání klame, zkoumal okolí a hledal špehy, zatímco Ulrich tupě zíral do skleničky s kolou, kterou cucal brčkem. Ještě chvíli a praskne mu šulínek, když už to byla čtvrtá runda. I servírka už na něj začínala divně koukat. To byl taky nápad se scházet v mudlovské kavárně, a aby toho nebylo málo, tak všem na očích na zahrádce. Génius ten, kdo to vymyslel. Upřímně řečeno, to byla Lynn - jediný způsob, jak ty dvě sklepní krysy dostat taky chvilku na sluníčko.

,,Víš jistě, že přijde?" brblal Ulrich s brčkem v puse. Už čekají jak trubky půlhodiny a nic z toho. Dokonce neměl ani chuť prohlížet si procházející holky, špatenka.

,,Přijde!" ujišťoval ho Nick. ,,Jen my jsme tady brzo."

,,Ty za to mužeš! Řeks mi o hodinu dřív, než bylo nutný."

,,Jo mužu, protože jsem nehodlal riskovat, že se budeš zase půl dne čančat a přijdem jako vždycky pozdě!" zavrčel Archer.

,,Ahoj," ozval se Nickovi za zády veselý hlas a dřív než se stačil zorientovat, tak na jediné volné židli mezi nimi přistála blondýna s rozpuštěnými vlasy.



,,Odplav, na někoho čekáme," drnčel Ulrich, který předtím leknutím nadskočil.

Nick, který se na Fletcherovou usmíval, Obludária pod stolem kopl do nohy.

,,Co je?" ptal se Kavanaugh dotčeně.

,,Páni, celej školní rok ho učim a ani mě nepozná. Tak jo, nevadí," krčila bloncka rameny.

,,To je Fletcherová, vole," syknul Nick na Obludária, který v tu chvíli oněměl a nejspíš utrpěl i mozkovou příhodu. Jak jinak se dá vysvětlit to, že otevřel tlamu dokořán, až mu z ní spadlo brčko do klína? No a ty kapky koly na světlých kalhotách taky udělaly svoje. O vyděšeném nechápavém pohledu ani nemluvě.

,,Pro případ, že to někdo z vás neví, jsem Lynn."

Ulrich dál čučel jako Puk a nepochopil to. Jak ten se chce postarat sám o sebe v cizí krajině je otázkou.

,,To jako že jí máš tykat," protočil Nick očima. Zrovna on aby dělal překladatele mezi Skotem a Irkou, to mu ještě scházelo, když sám sotva pobere, co mu to říkají.

,,Ééé," bylo první, co Kavanaugh vypustil z pusy. Je to jasný, mrtvička! ,,Chceš říct, že tohle je ta anarchistka, co se oblíkala jako mladší verze McGonagallky a tys jí nemoh přijít na jméno?"

,,Sedim přímo tady," mávala Lynn rukama, aby jí Ulrich konečně pořádně zavnímal, zatímco Nick ho pod stolem slušně fauloval a neměl daleko od toho ho rovnou začít škrtit.

,,Jak mám vědět, že to není bouda a jste…jsi to fakt ty?"

Lynn se usmála a prstíčkem si ho přilákala k sobě, aby mu pošeptala do ucha.

Na Obludáriu bylo jasně vidět zvyšující se zděšení. ,,Jo! Je to vona!" vypískl vyšším hlasem a v rychlosti se srovnal na židli, se kterou se "nenápadně" odsunul dál od Fletcherové.

Nick se mračil, ale nechal to plavat, čím míň ví, tím líp.

,,Kde je Sarafine?"

,,Rodinná záležitost… šijou jí šaty… přímo na ní."

,,Aha. Nevadí."

,,Takže co je v plánu teď?" přerušil Nick debatu o svojí nastávající.

Fletcherová nepozorovaně použila hůlku a zařídila, že se můžou bavit bez jakéhokoliv odposlouchávání nebo vyrušování z okolí. ,,Už je stanovený datum svatby?"

Archer přikývl, sklopil oči a zaryl pohled do stolu.

,,Ode dneška za tejden," prásknul Ulrich.

Lynn zalapala po dechu. Tohle nečekala. Teda čekala, ale myslet si a slyšet to je sakra rozdíl! ,,Ou… dobře… teda není to dobře, je to špatně, ale…" zamotala se do vlastních myšlenek a nějak se z nich ne a ne dostat. Proto se zhluboka nadechla a snažila se uklidnit. Z tašky vytáhla tři flakónky s průhlednou kapalinou, dva diskrétně strčila Ulrichovi do dlaně a třetí propašovala i Nickovi. Oba si je schovali do kapes.

,,Dávejte na ně velkýho bacha! Je to lektvar neviditelnosti. Účinkuje ale jen deset minut, to by mělo bejt dost na to se dostat z baráku, takže Sarafine vyřiď, že ho musíte vypít těsně před odchodem. A ty," podívala se zase jednou na Nicka a jeho smutné oči, ,,jenom kdyby něco nevyšlo a bylo nejhůř. Víš co dělat, že jo?"

Archer přikývl. ,,Únikovej plán. Propašovat se z domu. Schovat se na předem určeným tajným místě a dát o sobě vědět. Nejlíp upravenym patronem, cos do nás hustila."

,,To je můj kluk!" zubila se Lynn a v tu chvíli jí ani nedošlo, že se před Ulrichem podřekla. Ten ale naštěstí vypadal, že mu to nemohlo být víc fuk. Radši se to snažila pro všechny případy rychle zamluvit. ,,Ten velkej den je v sobotu?"

Kavanaugh zabručel souhlas, u Nicka odpověď nehrozila, snaží si tu událost připomínat, co možná nejmíň to jde.

,,Takže v pátek večer. Přesně v deset se sejdeme v nemocnici chrabrýho Artuše, v Glasgow. Víš kde to je, ne?"

,,Jasné."

,,I jak se dostat dovnitř?"

,,Dvakrát zabušit na zeď a jednou kopnout. Objevěj se dveře z vodopádu duhy, fouknout do ní. Párkrát jsem tam byl, kvůli němu," kývl Ulrich hlavou na Nicka, který se zamračil a jasně na něm bylo vidět, že s takovým obviněním hrubě nesouhlasí, když i našpulil pusu jako malé dítě a zavrtěl hlavou.

,,Tak, tak. Předstírejte jakoukoliv chorobu a hlavně se ptejte po Darcy, ta vás za mnou zavede. A pak přijde na řadu ta srandovní část. Upravíme vám podobu a vyměníme šatník. Dostanete nový papíry, pro sichr i hůlky, člověk si nemuže bejt nikdy moc jistej a pak vás posadíme na čuprtaxik, kterej vás dostane až do Francie. Odtamtud se rozumně přemístíte až na místo určení, který bude specifikovaný až ten večer. Jakmile dorazíte už bude všechno jenom na vás. Zatímco Nick bude doma hrát naprostýho neználka, kterýho nechala nevěsta na ocet."

,,Asi jsem si to měl radši napsat ne?" ptal se Obludárium v tu nejnevhodnější chvíli, když už měla Fletcherová celý monolog za sebou.

Lynn se naštěstí jen usmála místo toho, aby ho seřvala, že je naprostý debil s životností octomilky. ,,Uvidíme se v pátek. Do tý doby se, jak jen to jde, chovejte normálně," s tím se zvedla a měla se na odchod.

Nick ji ještě stačil zastavit pár metrů od stolu, kde Ulrich zpracovával tu přehršel informací. ,,To je všechno?"

,,Prozatim se víc dělat nedá. Je to na nich, musej se nějak dostat z baráku, zbytek už je brnkačka. Jen ty na sebe potom dávej pozor. Bude to o hubu!"

,,Nekecej," prskal Archer sarkasticky a přitom ještě protočil oči. Lynn ho s úsměvem a hlavou na stranu zkoumala pohledem. ,,To mám od Tommyna."

,,Já vim, poznávám tě, drahý bratře," smála se, to ji ale hned zase přešlo. ,,Uvidíme se." Snažila se odejít, ale Nickova ruka na lokti jí v tom trochu bránila.

,,Kdy?"

,,Brzy, slibuju." Očkem zkontrolovala, že se Ulrich pořád ještě nevyhrabal ze svých myšlenek, takže nevnímá okolí a v rychlosti dala Nickovi pusu na rozloučenou, než se definitivně vypařila.

 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Remi Remi | E-mail | Web | 1. září 2016 v 21:31 | Reagovat

Velký útěk už je za dveřmama (teda dveřami, ne... dveřmima... no dyť víš)! :-D

Tak šup šup s další kapitolou sem!

P. S. Takový drobný 'problémek' s youtube mám tež... :-D

2 Hope Hope | Web | 18. září 2016 v 21:08 | Reagovat

všichni víme, že Lynn JE génius ;o)

prý neměl chuť koukat na rocházející holky...má Sarafine, tak co by čuměl po jinejch!

ach jo, Ulrich je tupoun! naprostý debil s životností octomilky - tak to sedí :D

prosím tě, vysvětli mi...jak se vrčí hlavou? ;o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.